Roku 1266 připojil Přemysl Otakar II. Chebsko – jako věno po matce. V roce 1269 zdědil na základě Poděbradských smluv po bratranci Oldřichovi Korutansko a Kraňsko. V roce 1272 král připojil Furlánsko. Otakar se ocitl na vrcholu moci, potíže s novým uherským králem Štěpánem V. (1239/1240 – 1272) na sebe ale nenechaly dlouho čekat. V polovině října 1270 se oba panovníci setkali
V roce 1258 Přemysl kapituloval před Jindřichem Bavorským, zetěm a spojencem Bély IV., a uzavřel s ním mír. Roku 1260 byla svedena i bitva u Kressenbrunnu, ve které byl český král o poznání úspěšnější než v boji s bavorským vévodou a ukončil tak letité spory o Štýrsko s Bélou IV. Otakar chtěl ovšem víc než jen získat území, o které byl po sňatku s Markétou ochuzen – chtěl si
Kromě expanze na jih se Přemysl pokoušel rozšířit svůj vliv i směrem severovýchodním. V letech 1254 – 55 a 1267 se účastnil křížové výpravy do Pobaltí, jeho snahy o nastolení přemyslovské moci v Litvě a Pobaltí ale nejsou úspěšné (hlavně díky malé podpoře papežské kurie). V Pobaltí měl mimo jiné podíl na založení města Královec (dnešní Kaliningrad). V roce 1255, tedy v době,
První společný krok obou Přemyslovců, Václava I. a jeho syna Přemysla Otakara II., na sebe nenechal dlouho čekat. Po smrti posledního vévody z rodu Babenberků Fridricha II. (1211 – 1246) v roce 1246 vznikla ohledně nástupnictví složitá situace. Tzv. privilegium minus potvrzovalo Babenberkovnám právo na Rakousko a Štýrsko, a s jejich rukou je mohl získat i jejich nápadník. V roce 1251 si rakouská šlechta zvolila
Přemysl Otakar II. (kolem 1233 – 26. 8. 1278) Od 1253 pátý český král z rodu Přemyslovců, syn Václava I. (1205 – 1253) a Kunhuty Štaufské (? – 1240). V lednu 1247 zemřel Přemyslův starší bratr Vladislav, aniž by zanechal dědice, a Přemysl, původně vychovávaný pro církevní kariéru, se stal jediným dědicem českého trůnu a moravským markrabětem. Skupina předáků šlechty bez
V nově vznikající koalici se nebudu ucházet o post člena městské rady. Lídra hnutí ANO Jiřího Svobodu jsem o svém rozhodnutí již informoval. V následujících týdnech chci svůj čas věnovat především očištění svého jména. S ohledem na velkou podporu a důvěru budějovických voličů, za kterou ještě jednou děkuji, se práci pro naše město budu věnovat jako předseda zastupitelského klubu hnutí Občané
Vážení přátelé, v roce 2010 nám už jen prostý fakt, že Občané pro Budějovice s Vaší podporou vyhráli volby, umožnil splnit hlavní cíl – odstřihnout od radnice pijavice a vrátit správu města z přítmí na světlo. Šli jsme ale ještě dál. Reformovali jsme systém veřejných zakázek, začali zveřejňovat smlouvy a zjednodušili komunikaci s radnicí a nezávislí odborníci tak označují České Budějovice za
Železné srdce nového zastupitelstva. Takto údernicky označil doc. MUDr. Petr Petr 26. září v deníku Právo lídry čtyř volebních stran v článku „Do politiky jdou lidé nového druhu“. „Pánové Miroslav Joch (ČSSD), Radek Mach (KDU-ČSL), Stanislav Rataj (DOMA v Budějcích) a Michal Šebek (ODS) jsou všichni, jak se říká, od ‚černého řemesla‘, z kovoprůmyslu, případně souvisejících oborů. Nevím, milí Budějčáci, zda
Zahájit stavbu 400 km nových silnic včetně několika úseků dálnice D3 slibuje týden před komunálními volbami ministr dopravy Antonín Prachař. Ano, je z ANO, co to PROSTĚ ZAŘÍDÍ. Místo toho by ale dotyčné hnutí a jeho představitelé měli přestat balamutit občany. Úseky D3 Borek-Úsilné a Veselí nad Lužnicí-Bošilec by prý měly být zahájeny ještě letos. Opravdu? On už
Občané pro Budějovice se v roce 2010 jasně vymezili proti kmotrovským praktikám, vyhráli volby a vnesli do politického dění otevřenost a poctivost. „Byly to čtyři nejúspěšnější roky,“ říká předseda hnutí a primátor Juraj Thoma. To je odvážné tvrzení, pane primátore. Pro České Budějovice pracuji již 12 let, a tak mohu srovnávat. Budějovice jsou nyní hodnoceny jako nejotevřenější krajské město – například zveřejňování smluv,