Výstavba nové sportovní haly je znovu na nule. I po nezodpovězených dotazech na finální cenu a varováních o riziku jejího zvyšování jsou dnes radní dle svých slov překvapení výší nejnižší cenové nabídky překračující původní odhad o více než 50 procent. Celé zadávací řízení tak rada zruší. Jak dál? Na to se ptala tento týden redakce MF Dnes mj. našeho volebního lídra Juraje
Občané pro Budějovice jdou do komunálních voleb pod vedením primátora Juraje Thomy. Na jejich kandidátce jsou i zástupci partnerského hnutí Jihočeši 2012 a řada nezávislých osobností. Cílem hnutí je opět vrátit radnici občanům, modernizovat dopravu, zkvalitnit péči o veřejný prostor a nezapomínat na nejmladší a nejstarší generaci Budějovičáků. „Nejenže současná koalice ve složení ANO-ČSSD-ODS-KDU-ČSL nedokázala plnit ani vlastní sliby, ale
1. Jste pro stavbu Multifunkčního centra Dlouhá louka (MCDL) za podmínek, které stanovuje projektová dokumentace, nastavený harmonogram, výběrové řízení a veškerých věcí, které jsou platné a aktuální? České Budějovice moderní sportovní halu potřebují, o tom nepochybuji a ani jsem nikdy nepochyboval. Tuto pozici zastávám dlouhodobě. V době mého vykonávaní primátorské funkce jsme vyhlásili na stavbu nového centra halových sportů veřejnou
Podnět zastupitele Mgr. Juraje Thomy (6.11.2017): Dovoluji si požádat, aby v rámci oslav 100. výročí vzniku Československé republiky došlo k obnovení památníku – busty T. G. Masaryka v Kněžských Dvorech. Odpovídal Mgr. Podhola, 1. náměstek primátora: Komentář Juraje Thomy: Děkuji především aktivním lidem z Kecenické iniciativy. To oni nás přivedli na myšlenku obnovit někdejší památník prvního prezidenta T. G. Masaryka v roce stoletého výročí vzniku
Zajímavá situace, na kterou lze nahlížet z mnoha úhlů a má jistě více příčin. Babišovo ANO podle mne zcela vyloupilo sociální demokraty. “Exodus” voličů ČSSD k Babišovi je něco nebývalého a socdem se ocitá na samotném pokraji svého nebytí. Druhým momentem, který stojí za povšimnutí, je fakt, že z voleb vzešla jedna velmi výrazně dominující strana a všechny další za ní zaostávají o několik
Kde se koňkou svézt? V Rakousku. Bývalá stanice Kerschbaum (ve které se původně pro cestě Budějovice – Linz podával oběd) byla postupně obnovena spolkem Freunde de Pferdeeisenbahn. V areálu se nachází muzeum, archiv a kanceláře spolku a obnovený asi 450 metrový úsek dráhy, na kterém jezdí repliky původních vozů. Přístupno veřejnosti – muzeum, restaurace, jízdy květen až říjen v neděli
Strážní domek 1, někdejší nádraží, Mánesova 10 V domku České Budějovice 1, z roku 1828, či strážního domku „Budějovice stanice“, který spravuje Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích je instalována a přístupná stálá expozice o koněspřežce. Domek stál původně v prostoru nádraží, které leželo mimo vlastní město – v ploše dnešního parkoviště u supermarketů na Mánesově ulici. Protože původní ulice, oddělující nádraží a protilehlou továrnu, byla
František Josef rytíř Gerstner (1756 Chomutov – 1832 Mladějov) Po studiích na gymnáziu v Chomutově studoval od 1772 matematiku a filozofii na univerzitě v Praze. V roce 1779 dosáhl titul inženýra a 1781 se přestěhoval do Vídně, kde se věnoval studiu astronomie a medicíny. V roce 1789 byl jmenován řádným profesorem vyšší matematiky na univerzitě v Praze. 1806 se rozhodující měrou účastnil zakládání
Na počátku 50. let 19. století požádala společnost o schválení parního provozu. Uděleno jí bylo dne 5. srpna 1854 a v létě téhož roku proběhly i první zkušební jízdy parní lokomotivy na budějovické trati. Ty ale nedopadly dobře. Ukázala se řada technických problémů způsobených dílem „úsporným“ stavěním M. Schönerera, dílem konstrukčními nedostatky původního konceptu Gerstnerova. Výsledek byl zřejmý – plynulý přechod na
Primárně byl projekt určen pouze pro nákladní dopravu a vůbec nepočítal s přepravou osob. O povolení k osobní dopravě zažádala společnost až v roce 1834 a obdržela jej 1836. Těžiště nákladní dopravy představovala sůl a uhlí. Náklad se převážel nákladními vlaky, provoz kterých se řídil jízdními řády. Vyjížděly přibližně v osmihodinových intervalech. Potahy a zápřah byly různé podle hmotnosti vlaku a stoupání tratě. Nákladní vlak