Po předchozím ohledání a průzkumu tumby hrobu Přemysla Otakara II. v Saské kapli byla geofyzikálním průzkumem zjištěna pod její podlahou dutina. 13. prosince 1976 byla tato dutina otevřena. Měla rozměry 92 x 43 cm a hloubku 44 cm. Její tři stěny tvořily hladce osekané pískovcové kvádry, čtvrtou základové zdivo katedrály. Na dně ležela nezdobená dubová truhlice o velikosti 86 x
Český král se ocitl v nemilé situaci, kdy ho Rudolf tlačil od ústupku k ústupku. Římský král ztrácel sympatie říšských pánů i v Rakousku, osvobozeném od Přemyslovy „tyranie“, které sevřel v kleštích daní. Přemysl se tento stav rozhodl 26. 8. 1278 řešit bitvou u Dürnkrut a Jedenspeigenu (bitva na Moravském poli), která se ale změnila v jeho politickou i osobní katastrofu. Smrt českého krále, který vjel
Přemysl Otakar II. Rudolfovu volbu neuznal, navíc nebyl k volbě přizván a český hlas byl nahrazen hlasem bavorským. Špatně však odhadl situaci v říši, která směřovala k rozbití jeho panství. Ze začátku především podcenil ctižádost a schopnosti prvního známého Habsburka. 19. listopadu 1273 Rudolf vydal prohlášení, že všechna léna a majetkové změny uskutečněné od roku 1245 podléhají novému potvrzení. Přemysl se musel
Přemyslova vláda znamenala zvýšení prestiže českého státu i jeho panovníka – Přemysl až neobyčejně posílil své postavení uvnitř království na úkor šlechty. Přemysl své postavení opíral především o nově zakládaná města. Bohatla a sílila také šlechta. Mocné rody přebíraly do dědičné držby staré knížecí hrady i statky a rády zapomínaly, že byly jejich předkům svěřeny pouze do „knížecí vůle“. Přemysl
Roku 1266 připojil Přemysl Otakar II. Chebsko – jako věno po matce. V roce 1269 zdědil na základě Poděbradských smluv po bratranci Oldřichovi Korutansko a Kraňsko. V roce 1272 král připojil Furlánsko. Otakar se ocitl na vrcholu moci, potíže s novým uherským králem Štěpánem V. (1239/1240 – 1272) na sebe ale nenechaly dlouho čekat. V polovině října 1270 se oba panovníci setkali
V roce 1258 Přemysl kapituloval před Jindřichem Bavorským, zetěm a spojencem Bély IV., a uzavřel s ním mír. Roku 1260 byla svedena i bitva u Kressenbrunnu, ve které byl český král o poznání úspěšnější než v boji s bavorským vévodou a ukončil tak letité spory o Štýrsko s Bélou IV. Otakar chtěl ovšem víc než jen získat území, o které byl po sňatku s Markétou ochuzen – chtěl si
Kromě expanze na jih se Přemysl pokoušel rozšířit svůj vliv i směrem severovýchodním. V letech 1254 – 55 a 1267 se účastnil křížové výpravy do Pobaltí, jeho snahy o nastolení přemyslovské moci v Litvě a Pobaltí ale nejsou úspěšné (hlavně díky malé podpoře papežské kurie). V Pobaltí měl mimo jiné podíl na založení města Královec (dnešní Kaliningrad). V roce 1255, tedy v době,
První společný krok obou Přemyslovců, Václava I. a jeho syna Přemysla Otakara II., na sebe nenechal dlouho čekat. Po smrti posledního vévody z rodu Babenberků Fridricha II. (1211 – 1246) v roce 1246 vznikla ohledně nástupnictví složitá situace. Tzv. privilegium minus potvrzovalo Babenberkovnám právo na Rakousko a Štýrsko, a s jejich rukou je mohl získat i jejich nápadník. V roce 1251 si rakouská šlechta zvolila
Přemysl Otakar II. (kolem 1233 – 26. 8. 1278) Od 1253 pátý český král z rodu Přemyslovců, syn Václava I. (1205 – 1253) a Kunhuty Štaufské (? – 1240). V lednu 1247 zemřel Přemyslův starší bratr Vladislav, aniž by zanechal dědice, a Přemysl, původně vychovávaný pro církevní kariéru, se stal jediným dědicem českého trůnu a moravským markrabětem. Skupina předáků šlechty bez