O čem se mluvilo, o čem se psalo? Zprávy z médií z uplynulého týdne pro vás jako vždy vybírá předseda našeho hnutí a náměstek primátora Ivo Moravec.
Riziko sesuvu na D3 a zřejmě zdržení stavby
Silničáři objevili nad dálnicí u Českých Budějovic sesuvné území. Řeší, jak se vyhnout průšvihu z D8. Stavba jihočeské dálnice D3 se opět komplikuje. Část svahu pod kopcem označovaným jako Rožnovský les, který se nachází nad plánovanou trasou z Českých Budějovic, může v budoucnu hrozit sesuvem. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) přitom ještě dlouho bude znepokojovat vzpomínka na obří sesuv, který před sedmi lety uzavřel drážďanskou dálnici D8. Na rozdíl od nestabilního Českého středohoří, kterým prochází dálnice D8, se sesuvná území na jihu Čech vyskytují mnohem řidčeji. Problémy neodhalil ani geologický průzkum, a proto státní investor navrhl stavbu tak, jako by procházela bezproblémovou lokalitou. Riziko sesuvu ovšem potvrdil průzkum České geologické služby (ČGS). Ta se na žádost projektanta problému věnovala už během loňského léta a zaměřila se na tři vytipovaná území na jihovýchodním okraji vrchu, který se nachází mezi obcemi Roudné a Kamenný Újezd. Plánovaný úsek dálnice z Hodějovic do Třebonína o délce 12,5 kilometru měl původně procházet po úbočí Včelné v jednoduchém nezajištěném zářezu. Podobným způsobem silničáři řešili i úsek D8 u Dobkoviček, který v roce 2013 po vydatných deštích zavalila vlna bahna a kamení. Nyní tak musí ŘSD rozhodnout, zda bude pokračovat ve výstavbě podle původních plánů, nebo najde jiné technické řešení, jak novostavbu zabezpečit. Změna technologie by ale přinesla náklady navíc a zřejmě i zdržení. Po dálnici se má přitom jezdit od léta roku 2022. Uvidíme.
Obchvat Srubce a další zdržení
Na silnici s tunelem poblíž Budějovic, která má stát odhadem 900 milionů korun, si motoristé budou muset počkat déle než do roku 2022. Termín se opět vzdaluje. Plány na obchvat Srubce nejspíš narazí i při veřejném projednání v lednu. Z jedné strany je velký a strmý sráz. Je to pozůstatek nelegálního lomu. Z té druhé neustále přibývají rodinné domy. A právě mezi nimi má za pár let vést obchvat Srubce, který se napojí na dálnici D3 kolem Českých Budějovic. Navíc je tu turisty oblíbené místo známé jako České Švýcarsko, kde mají v budoucnu proudit tisíce aut. Rodina Paurových vlastní usedlost v blízkosti plánovaného obchvatu už 120 let. V čase se kvůli změnám v projektu silnice přibližuje stále více k jejímu domu. Stavbě se dál budou bránit. Upozorňují na problematičnost stavby v několika ohledech. Je to například argument, že přeložka je plánovaná už od 80. let minulého století v územním plánu rozvoje Jihočeského kraje. V té době byla ještě silnice navržená za hranou svahu. Celá dopravní situace a zastavěnost území byla naprosto jiná. K dispozici jsou staré zákresy stavby i ty nové, a tak je dobře vidět, jak se v čase silnice posouvala stále blíže k statku rodiny, protože na opačné straně ustupovala nové zástavbě. „Stavba se tak přiblížila k prudkému svahu, v minulosti narušenému nelegálním lomem a vykácením celého lesa napadeného kůrovcem,“ říká paní Paurová. V 60. letech tam dokonce nepovolenou těžbou vznikl nebezpečný převis. Žena v místě vlastní ještě dva další pozemky. Před lety tam vysadila stromy, aby pak hluk z aut co nejvíce ztlumily. Jenže podle současného projektu má vést silnice právě v místě vysazených jehličnanů. „Z úcty ke svým předkům rozhodně své pozemky neprodám,“ říká odhodlaně s tím, že už ji ale někteří úředníci upozornili, že pak může dojít na vyvlastnění. Část obyvatel dotčených plánovanou stavbou se hodlá dál aktivně bránit a novou silnici nechtějí. Nejde však jen o nové obyvatele, kteří si postavili rodinné domy v blízkosti budoucí komunikace, ale i o občany a starousedlíky, jejichž rodiny žiji na Srubci desítky let. Nejbližší možnost k tomu budou mít při veřejném projednávání v souvislosti s vydaným územním rozhodnutím k projektu 23. ledna od 14 hodin na českobudějovické radnici na náměstí Přemysla Otakara II.
Jižní tangenta
Tři čtvrtě miliardy korun vydá Jihočeský kraj na komunikaci pracovně nazvanou Jižní tangenta. Jejím hlavním úkolem bude propojit budoucí dálnici D3 se silnicí I/3 – tedy s nynějším tahem České Budějovice – Český Krumlov. Jižní tangenta má začít pod Včelnou a vést až k dálničnímu sjezdu, jenž vznikne u Roudného. Pro kraj jde letos o největší dopravní investici. Jižní tangenta bude úplnou novostavbou. Její součástí budou i protihluková opatření nebo výsadba doprovodné zeleně. Počítá se i s přeložkami a rozšiřováním místních komunikací a inženýrských sítí. Předpokládané celkové náklady činí 770 milionů korun a stavba má trvat přibližně dva roky. Zahájení prací se předpokládá v říjnu letošního roku 2020. Úsek bude dlouhý 2,7 kilometru. Jižní tangenta by měla v budoucnu pokračovat další komunikací, která by vedla k současné silnici České Budějovice – Trhové Sviny.
Nová městská čtvrť hned u historického centra
Vlastislav Bříza chce po roce 2027 proměnit rozlehlé pozemky poblíž centra Českých Budějovic. Majitel firmy Koh-i-noor by tam rád vybudoval novou čtvrť. Ustoupit jí mají dva obchody. Dnes se tam pohybují především auta a lidé s nákupními vozíky. Už za pár let by ale na atraktivní ploše nedaleko centra Českých Budějovic mohla vyrůst nová čtvrť. S odvážnou vizí pracuje majitel holdingu Koh-i-noor Vlastislav Bříza, jemuž patří pozemky u Mánesovy ulice. Pan Bříza potvrdil, že by v těchto místech chtěl stavět. „Je pravda, že na místě, kde je dnes Billa a Lidl, vlastníme pozemky, na kterých bychom v budoucnu rádi vybudovali novou čtvrť,“ oznámil 73letý podnikatel. Parcely v těchto místech vlastní jeho Koh-i-noor holding. Jen část, kde jsou parkoviště a samotné supermarkety, má rozlohu více než 15 tisíc metrů čtverečních. Celková rozloha lokality je ještě větší, protože společnost má ve vlastnictví i další přilehlé plochy. Obchodním řetězcům tam nájemní smlouva skončí s rokem 2027 a na prodloužení nedojde. Ani to však nezabránilo, aby se Lidl před časem pustil do několikaměsíční rekonstrukce. Ta skončila v loňském roce a kromě samotného obchodu zahrnovala i parkoviště, které bylo ve špatném stavu. „Informace jsme od současného majitele obdrželi. Přesto jsme se rozhodli našim zákazníkům zpříjemnit nakupování právě nedávno ukončenou modernizací,“ vysvětlila mluvčí společnosti Lidl Zuzana Holá. „V současnosti jsme na úplném začátku a je opravdu předčasné se k tomu více vyjadřovat. Momentálně mohu jen říct, že se s mými syny shodujeme na plánované vizi, a věřím, že se nám ji podaří v dohledné době zrealizovat,“ sdělil s tím, že ve věci už podnikají konkrétní kroky. Jaké to jsou, nechce pan Bříza zatím prozradit. Vlastislav Bříza se domnívá, že bude otázkou také to, jak se k věci postaví radnice. Za příklad uvádí Hradec Králové. „Budou-li rozumní, může v centru Budějovic vzniknout něco mimořádného. Díky práci architekta a urbanisty Jana Kotěry (působil na konci 19. a počátku 20. století) a jeho nejlepšího žáka Josefa Gočára se tehdy zásadně proměnila podoba Hradce Králové. Dokázali efektivně navrhnout dopravní obslužnost města, územní plán i regulační plán nábřeží. My nemáme v plánu nic takto zásadního, ale neskromně říkám, že bychom na těchto pozemních chtěli postavit chloubu Budějovic,“ doplnil Vlastislav Bříza.
Studie nového divadla na Mariánském náměstí
Po výstavbě nové divadelní budovy volá roky Jihočeské divadlo (JD) i Jihočeská filharmonie (JF). Se stavbou počítá Strategický plán města České Budějovice na období 2017 – 2027. Proto také bylo uzavřeno memorandum, na jehož základě Nadační fond na podporu JD nechal za 800 tis. Kč vypracovat společností Bühnenplanung Walter Kottke, která plánuje divadelní scény, studii na potřeby obou institucí na novou budovu. JD totiž operní a baletní představení uvádí téměř vždy v pronajatém sále DK Metropol, což je podle ředitele JD Lukáše Průdka nevyhovující z hlediska organizačního i ekonomického. „Nejsou tam dostatečné šatny, sklady, zkušebny, kam by mohli členové souborů chodit do práce,“ líčí a pokračuje: „Nejsme schopni program uveřejnit rok dopředu a náš potenciál tak není plně využit.“ Obdobně to má i JF, která v kostele sv. Anny, kde sídlí, je schopna odehrát jen komorní koncerty. V sále DK Metropol se navíc nedá zkoušet a muzikantům nevyhovuje akustika. Jedna varianta počítá s přesunem celého provozu divadla pod jednu střechu. Náklady byly spočítány na 2,42 mld. Kč, pokud nebude chtít město navýšit parkovací stání. Při přesunu celého divadla by podle zpracovatele studie v budově byly dva velké sály o kapacitě 550 a 350 míst, z nichž na jednom by účinkovala opera, balet a JF. Další menší scéna o 150 sedadlech bude sloužit jako komorní scéna činohry, druhá se stejnou kapacitou Malému divadlu. Přesune se i část prostoru z Nového Vráta, a to sklad kostýmů a kulis. Výroba zůstane na stávajícím místě. „Všechno hovoří pro jednu budovu,“ myslí si člen zpracovatelského týmu Andreas von Graffenried, když kromě diváků zhodnotí i logistiku. Odhadem by kulturní stánek zabral 25 tis. m2. Další varianta počítá s tím, že činohra zůstane ve staré budově, již bude třeba zrekonstruovat, zatímco ostatní soubory se přesunou do nové budovy. Urbanisticko-architektonická soutěž se odhaduje na rok 2021. Dříve než v roce 2027 divadlo stát nebude.
Hokejové centrum u sídliště Máj
Hokejové centrum Pouzar nedaleko českobudějovického sídliště Máj koupí neznámý uchazeč za 50 milionů korun bez DPH. Ve výběrovém řízení uspěl v konkurenci čtyř dalších zájemců. Vyplývá to ze zprávy insolvenčního správce k řízení, které se týká investora haly spolku HC Českobudějovičtí lvi a společnosti Pouzarsport. Té patřil pozemek pod sportovním areálem. Vše bylo součástí prodeje při výběrovém řízení, jež vyhrál neznámý uchazeč. Nyní je z veřejně dostupných dokumentů jasné, za kolik majetek získal. Zájemci byli čtyři. „Insolvenční správce pak přistoupil k vyhodnocení výběrového řízení, kdy nejvyšší nabídka byla 50,1 milionu korun bez DPH,“ napsal do zprávy insolvenční správce Miroslav Kořenář. Na halu připadá částka 45,2 milionu korun bez DPH a na pozemek 3,8 milionu korun bez DPH. Součástí prodeje jsou i pohledávky dlužníka v hodnotě bezmála jednoho milionu korun. Věřitel, jímž je banka, již udělil insolvenčnímu správci pokyn ke zpeněžení stadionu a pozemku. Cena je vzhledem k vývoji z posledních let výhodná. Stavba totiž měla stát zhruba 150 milionů korun a objekt před několika lety málem koupila budějovická radnice za bezmála 80 milionů korun. „Mám informace, že se bude pokračovat v rozjeté sezoně bez významných změn. Aktuální – a předpokládám – i budoucí působení sportovců v hale není dle mých informací ohroženo, naopak by měla pokračovat stabilizace a rozvoj,“ sdělil insolvenční správce. Kdo ve výběrovém řízení uspěl, zatím není veřejně známé.
Výsledek ankety k náměstí bez aut o adventních nedělích
Má město pokračovat v adventních nedělích bez aut na náměstí i letos?
a) ano, chci, aby to tak bylo i v letošním roce: 22 hlasů
b) ano a rozšířil(a) bych opatření „náměstí bez aut“ i na státní svátky a další významné dny: 11 hlasů
c) ano, náměstí by mohlo být bez aut každou neděli: 5 hlasů
d) jsem pro jiný model zklidnění dopravy: 11 hlasů
Do ankety MF DNES se zapojilo 23 z 45 zastupitelů města České Budějovice.
Mohli hlasovat i pro více než jednu možnost.
Mé odpovědi jsou následující:
1. Osvědčily se podle Vás adventní neděle bez aut na náměstí Přemysla Otakara II? ANO, NE a případně proč?
Ano. A proč? Ukázalo se, že to jde. Že zklidnění dopravy neznamená omezení podnikaní. Že lze zaparkovat poblíž a na náměstí dojít příjemnou procházkou centrem města. Všichni jsme si mohli užívat celé náměstí bez obav, že budeme sraženi autem.
2. Mělo by město pokračovat v tomto formátu, nebo ho i případně rozšířit?
Jsem pro rozšíření tohoto opatření, byť nyní zatím nejsem schopen říct, na jaké dny či akce by se opatření rozšířilo. Na tom se musíme dohodnout (a to nejen v rámci vedení města). Dodávám, že se jedná v tomto případě jen o dílčí dočasné dopravní opatření. Připravujeme systémové opatření. Snad už během ledna bychom měli mít v ruce dva návrhy na celkové řešení dopravy v centru města. Pak začne debata o tom, co bude dál.
S pozdravem
Ivo Moravec
