O čem se mluvilo, o čem se psalo? Zprávy z médií z uplynulého týdne pro vás jako vždy vybírá předseda našeho hnutí a náměstek primátora Ivo Moravec.
Autovraky
Aktuálně město eviduje 130 dlouhodobě odstavených vozidel. V loňském roce na základě písemných výzev (majitelům dlouhodobě odstavených vozidel) se podařilo odstranit 106 vozidel z ulic města České Budějovice. K ekologické likvidaci bylo předáno 27 autovraků. Stále se ale potýkáme s přemísťováním odstavených vozidel v rámci území města. Majitel, když totiž zjistí, že je zahájeno správní řízení odborem dopravy, to krásné auto si přemístí a pokud se auto hned (v řádu několika týdnů) nepodaří objevit, je řízení bohužel zastaveno. Ne vždy se to filutovi povede, pak řízení pokračuje, i když je auto přemístěné. Problém rovněž činí nemožnost identifikovat vlastníka vozidla. Vozidla mají často cizí registrační značku. Případně autům registrační značka a/nebo VIN kód chybí. Připravuje se novela zákona o pozemních komunikacích. Ta by v potýkání se s autovraky mohla pomoct. Pokud by novela zákona o pozemních komunikacích byla schválena, bylo by možné odtáhnout z komunikace každé auto, které má technickou kontrolu propadlou déle než půlrok. Nyní dle platné legislativy se za vrak dá považovat auto, které je zevně technicky nezpůsobilé a jeho návrat do provozu by si vyžádal výměnu, doplnění či opravu částí mechanismu nebo konstrukce. V praxi to znamená devastující koroze karoserie, chybějící motor nebo jiné podstatné části vozidla. Není pravda, že se za předání vozidla k ekologické likvidaci draze platí. Výkupny a provozovny se zaměřením na ekologickou likvidaci vozidel ve většině případů majiteli za vykoupené vozidlo zaplatí. Majitel vozidla obdrží protokol o ekologické likvidaci na jehož základě odhlásí vozidlo z evidence vozidel. Dopad zavedení II. etapy parkovacích zón – oblast severozápad na odstavená vozidla/autovraky v číslech: Před zavedením II. etapy parkovacích zón oblast severozápad bylo v této lokalitě evidováno kolem 40 nepojízdných vozidel. Sami majitelé brzy odstranili 25 vozidel a 7 vozidel již bylo odtaženo, jelikož nebylo zaplaceno oprávnění.
K vodě čelem
Architekti navrhli, jak lépe v krajském městě využít Malši a Vltavu. Jak využít skrytý potenciál, jímž je poloha Českých Budějovic na soutoku řek Vltavy a Malše? Odpověď na tuto otázku má dát studie Město a voda 2020. Její veřejnou prezentaci a diskusi uspořádalo nedávno krajské město. V klubu Horká Vana vystoupili se svými návrhy před občany zástupci místního Atelieru 8000 s tím, že dali prostor obyvatelům pro vyjádření podnětných otázek a připomínek. Architekti, kteří studii zpracovali, by chtěli více propojit vodu a lidi. Tak, aby voda město nerozdělovala. V prezentované studii zájemcům ukázali zpracované nábřeží řek a postupy, kterými by se město mohlo v budoucnu řídit. Studii představil architekt Atelieru 8000 Martin Krupauer. Jeho záměrem je studií Město a voda 2020 docílit toho, aby lidi voda nerozdělovala, nýbrž spojovala. „My tady nic nového nevymýšlíme, my tu jen připomínáme, že rozvinutá evropská města takto přemýšlí a měli bychom si uvědomit, že máme od našich předků obrovský potenciál, a že bychom s ním neměli tak plýtvat, ale měli bychom s ním pracovat,“ zhodnotil architekt.
Silnice z Máje směr Švábův Hrádek
Nebývá to často zvykem, aby nikdo při plánování nové silnice neprotestoval, ale v Českých Budějovicích se to teď u jednoho projektu povedlo. Budoucí propojka sídliště Máj a Švábova hrádku získala územní rozhodnutí bez větších komplikací. Silnice dlouhá 650 metrů bude mít v každém směru jeden jízdní pruh. Odhadovaná cena stavby se pohybuje od 60 do 80 milionů korun. Pokud nenastanou komplikace, tak se letos rozjede první etapa. Postaví se kruhová křižovatka na rozhraní ulic Milady Horákové a Branišovské na okraji sídliště Máj. Příští rok 2021 by se dostalo na samotnou stavbu spojky.
Letiště naše budějovické a také jihočeské
Jihočeskému letišti se dle médií zřejmě vyplácí sázka na poradenskou společnost při výběru strategického partnera. Výsledkem jsou tři společnosti, které mají o provozovaní letiště v Plané u Českých Budějovic zájem. „Jména zatím nechceme prozrazovat, protože jednání jsou teprve v začátku. Jisté je, že o pozici strategického partnera mají zájem hned tři velcí hráči. Jedná se o společnosti se zkušenostmi v letecké dopravě i v developerské činnosti,“ říká krajánek. Ve hře je i možný podíl nového partnera na vlastnictví letiště, nebo odkup některých pozemků. No??? Jihočeské letiště vlastní zatím rovným dílem kraj i město České Budějovice. Oba subjekty však jednají o tom, že by kraj podíl města odkoupil. Jihočeské letiště je ve zkušebním provozu od léta loňského roku. Ostrý provoz by ale na něm měl začít co nejdříve. Dokument s finálními zájemci vypracoval tým poradců České spořitelny a advokátní kanceláře Havel & Partners. Celkově oslovili přes dvě stě subjektů. Na hledání strategického partnera se podílela i hospodářská komora. Strategický partner by měl určit, kam se bude z letiště létat, kdo na něm bude přistávat a jaká doprava bude převládat. Zásadní bude také, jak naloží s pozemky kolem letiště. A to je to, oč tu běží.
Výstavba skladovacích a výrobních hal v Boršově nedaleko od letiště
U Boršova nad Vltavou nedaleko Českých Budějovic připravuje investor výstavbu skladovacích a výrobních objektů. Pozemky jsou na to připravené. Práci by tam mohly najít stovky lidí. Po hlavním tahu, který spojuje České Budějovice s Rakouskem, projedou denně tisíce aut. Silnice zhruba pět kilometrů od krajského města protíná rozlehlé pozemky, kde jsou pole. Poblíž přes řeku je areál letiště a nedaleko roste dálnice D3. I proto atraktivní plocha u Boršova nad Vltavou neušla pozornosti investora. Ten zde naplánoval devět rozměrných skladových a montážních hal. Vyrůst mají v příštích letech v lokalitě Panská pole. Více než padesátihektarový areál leží částečně v záplavovém území řeky a při budoucí Jižní tangentě, která propojí silnici E55 s dálnicí D3. Stavbu chystá pražská společnost Evident-Invest. „O záměru víme už deset let. Je v souladu s naším územním plánem a předpokládáme, že nám přinese prospěch. Souhlasíme s ním, na rozdíl od jiných projektů, které jsme odmítli. Loni na podzim třeba stavbu obřích skleníků,“ potvrzuje starosta Boršova nad Vltavou Jan Zeman. Developer teď usiluje o souhlas kraje ohledně vlivu stavby na životní prostředí a zdá se, že ho dostane. Kladně se už k projektu vyjádřil českobudějovický magistrát nebo odbory životního prostředí a dopravy krajského úřadu. Podle jejich hodnocení se záměrem počítá územní plán Boršova nad Vltavou a neškodí přírodě a krajině. Jedinou podmínkou je, aby investor areál a příjezdové cesty osázel zelení. Je šance, že ve skladech a výrobě najdou práci až dva tisíce lidí. Takový počet udává kapacita záměru, současné odhady investora jsou vzhledem ke klesající ekonomice střízlivější. „Odhadujeme, že práci zde dostane až 1 200 lidí,“ poznamenal před třemi lety zástupce investora Jan Janda. Projekt poukazuje na skvělou polohu areálu. Bude při pravé a levé straně výpadovky z Českých Budějovic na Český Krumlov, v místech za přejezdem řeky Vltavy. V místě má brzy začít stavba okružní křižovatky, která přes Jižní tangentu propojí lokalitu s dálnicí. Areál bude mít na tuto křižovatku napojení. Další výhodou je spojení s letištěm v Plané, které podle investora bude využívat nákladní, takzvané cargo lety. S halami se v poslední dobou rozsypal pytel. Je to efekt dálnice.
Další supermarket ve mně nadšení nebudí
Konkrétnějších podob nabývá den po dni lokalita za hřbitovem sv. Otýlie v Českých Budějovicích (v blízkosti kruhové křižovatky na Okružní). Ještě letos by zde měli otevřít novou nákupní zónu. Jedním z obchodů, které několikahektarový prostor zaplní, bude vedle drogerie, lékárny a občerstvení také prodejna společnosti Lidl. Jak uvedla Zuzana Holá, vedoucí firemní komunikace, půjde o třetí prodejnu této společnosti v Českých Budějovicích. „Otevření je naplánované na červen letošního roku,“ uvedla s tím, že se bude jednat o standardní prodejnu o velikosti prodejní plochy přibližně 1100 metrů čtverečních. „Prodejna bude vybavena moderními technologiemi, například pro chlazení a topení, které jsou šetrnější k životnímu prostředí,“ dodala Zuzana Holá.
Ku(c)k na bobra
Starosta Boršova nad Vltavou, Jan Zeman, má radost. „Všude okolo divoká prasata, hraboši na polích, kuny na půdách a pod kapotami motorů a bobr již není jen předmětem košilatých vtipů,“ směje se. Dílo živočicha totiž bylo spatřeno na levém břehu řeky Vltavy asi kilometr po proudu od železničního mostu. Dospělý samec, který staví své hrady na březích řek, může vážit až 40 kg, jak podotýká starosta. V jižních Čechách je na území Národního parku Šumava bobr chráněný. Podle Tomáše Bodnára, zoologa českobudějovické pobočky Agentury ochrany přírody a krajiny, je ostatní území kraje zařazeno do zóny, kde je možná regulace bobrů. Je brán jako druh, který by neměl mimo zvlášť určená území trvale sídlit. Je nežádoucí například z pohledu správců vodních toků nebo rybářů. „Na Českobudějovicku už byl zaznamenán na několika místech v jižní části okresu,“ říká k výskytu bobrů Tomáš Bodnár.
Na Vrbenských rybnících pokračuje odbahnění podle plánu
Oblíbené místo procházek na okraji Českých Budějovic obsadila těžká technika. Bagry se pustily do práce v přírodní rezervaci Vrbenské rybníky, kam denně vyráží stovky lidí. Odbahnění se dočkají dva městské rybníky Domin a Bažina. Kvůli bahnu tam bylo málo vody a ještě přehnojené, ve které byl zároveň nízký obsah kyslíku. To by se mělo změnit. Také se vytvoří a upraví ostrovy pro hnízdění ptactva. A rovněž se opraví vpustě a výpustě rybníků. Právě kvůli ptačí rezervaci mohou práce pokračovat jen od října do února. Před hnízděním na jaře budou Domin i Bažina opět napuštěné. Akce, která vyjde na 110 milionů korun, má skončit v roce 2021. Firma při ní vyveze asi 47 tisíc metrů krychlových usazenin. Vrbenské rybníky mají od roku 2013 status evropsky významné oblasti. Spadají pod Naturu 2000 a chráněnou ptačí oblast. Soustavu tvoří celkem čtyři rybníky, největším je Černiš se 47 hektary vodní plochy. To jen tak pro připomenutí, co že se to na těch rybnících děje.
Víte, kdo byl Jiří Gans?
Desítky lidí se sešly při odhalení pamětní desky Jiřímu Gansovi, hudebnímu nadšenci, známému představiteli místního undergroundu a oběti komunistického režimu. Stalo se tak den před 30. výročím jeho úmrtí, které připadlo na 16. ledna. Pamětní deska byla umístěna na domě v Jírovcově ulici, kde Gans žil a kde jej navštěvovali přátelé zejména z řad příznivců hudebních žánrů, jimž nebyla tehdejší kulturní metodika nakloněna. O zhotovení desky se zasadili fotograf Milan Binder a majitel domu. Jiří Gans se narodil v Praze v roce 1928 jako syn židovského podnikatele. V době německé okupace byl vyloučen z gymnázia, ale navzdory tomu si udělal státnice z angličtiny. S matkou se po válce přestěhoval do Budějovic, kde pracoval ve Sfinxu, pak v papírnách ve Větřní, nejdéle ale jako poštovní doručovatel a naposledy jako noční hlídač. Jeho jméno se objevuje i v souvislosti s klubem mladých. Už v roce 1964 založil v Budějovicích Klub přátel americké hudby, bohužel zůstal jeho jediným členem. Nicméně tak měl možnost získávat americké hudební časopisy a desky, což se o rok později po navázání kontaktů s americkým kulturním atašé v Praze umocnilo i díky jeho návštěvám na ambasádě. Tato fakta, dlouhodobé sledování StB, údajné ohrožování výchovy mládeže a hanobení socialistického režimu se staly základem trestního stíhání, zahájeného v roce 1976. K tomu bylo připojeno vykonstruované a zcela nepravděpodobné obvinění ze špionáže. Jeho odsouzení do třetí nápravné skupiny, tvrdé podmínky a šikana se těžce podepsaly na jeho zdravotním i psychickém stavu. Po Husákově amnestii v roce 1985 vyšel Jiří Gans z vrat vězení jako lidská troska a po pobytech v různých seniorských a zdravotnických zařízeních zemřel v lednu 1990. Slova na jeho pamětní desce: V tomto domě žil Jiří Gans, slušný člověk utrápený komunisty.
S pozdravem
Ivo Moravec
