Stalo se již pravidlem, že předseda hnutí Občané pro Budějovice Ivo Moravec každý týden vybírá a rozesílá okruhu členů a sympatizantů hnutí výběr z monitoringu tisku. A protože jeho úvodní glosy upozorňují na to nejpodstatnější, rozhodli jsme se je nabízet i návštěvníkům webu HOPB. Zkrácený týden 25. – 27. 9. 2017 Psalo se hodně o dopravě. Po uzavření Lidické a oznámení to lidem až na
Železniční nádraží se mnohdy stává prvním místem, s kterým se turista setká při návštěvě města. V Českých Budějovicích ho čeká dojem neblahý. Novorenesanční staniční budova, od jejíhož otevření uplyne příští rok 110 let, přímo volá po zásadní opravě jak interiéru, tak i fasády. Zpráva o tom, že se Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) chystá v roce 2019 zahájit generální obnovu výpravní budovy
Českobudějovičtí občané si myslí, že městu by prospělo ještě více zeleně. Vyplynulo to z dotazníkového šetření v rámci přípravy Strategického plánu rozvoje města, který schválilo zastupitelstvo na svém posledním jednání 18. 9. 2017. Přesto totéž zastupitelstvo ve stejný den schválilo zadání změny územního plánu České Budějovice v lokalitě Stromovka II, což by v konečném důsledku mohlo znamenat dokonce úbytek zeleně ve
Nový fenomén naznačilo poslední zasedání Zastupitelstva města České Budějovice (18.9.2017). Možnost říct svůj názor na dění kolem nás a předložit návrh toho, co by bylo třeba zlepšit, začali využívat mladí obyvatelé města. Ze sedmi diskutujících v rámci bodu „Vystoupení občanů“ bylo pět těch, které nedělí dlouhý čas od dovršení plnoletosti. „Účast veřejnosti na rozhodování o našem městě vnímá
Kde se koňkou svézt? V Rakousku. Bývalá stanice Kerschbaum (ve které se původně pro cestě Budějovice – Linz podával oběd) byla postupně obnovena spolkem Freunde de Pferdeeisenbahn. V areálu se nachází muzeum, archiv a kanceláře spolku a obnovený asi 450 metrový úsek dráhy, na kterém jezdí repliky původních vozů. Přístupno veřejnosti – muzeum, restaurace, jízdy květen až říjen v neděli
Strážní domek 1, někdejší nádraží, Mánesova 10 V domku České Budějovice 1, z roku 1828, či strážního domku „Budějovice stanice“, který spravuje Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích je instalována a přístupná stálá expozice o koněspřežce. Domek stál původně v prostoru nádraží, které leželo mimo vlastní město – v ploše dnešního parkoviště u supermarketů na Mánesově ulici. Protože původní ulice, oddělující nádraží a protilehlou továrnu, byla
František Josef rytíř Gerstner (1756 Chomutov – 1832 Mladějov) Po studiích na gymnáziu v Chomutově studoval od 1772 matematiku a filozofii na univerzitě v Praze. V roce 1779 dosáhl titul inženýra a 1781 se přestěhoval do Vídně, kde se věnoval studiu astronomie a medicíny. V roce 1789 byl jmenován řádným profesorem vyšší matematiky na univerzitě v Praze. 1806 se rozhodující měrou účastnil zakládání
Na počátku 50. let 19. století požádala společnost o schválení parního provozu. Uděleno jí bylo dne 5. srpna 1854 a v létě téhož roku proběhly i první zkušební jízdy parní lokomotivy na budějovické trati. Ty ale nedopadly dobře. Ukázala se řada technických problémů způsobených dílem „úsporným“ stavěním M. Schönerera, dílem konstrukčními nedostatky původního konceptu Gerstnerova. Výsledek byl zřejmý – plynulý přechod na
Primárně byl projekt určen pouze pro nákladní dopravu a vůbec nepočítal s přepravou osob. O povolení k osobní dopravě zažádala společnost až v roce 1834 a obdržela jej 1836. Těžiště nákladní dopravy představovala sůl a uhlí. Náklad se převážel nákladními vlaky, provoz kterých se řídil jízdními řády. Vyjížděly přibližně v osmihodinových intervalech. Potahy a zápřah byly různé podle hmotnosti vlaku a stoupání tratě. Nákladní vlak
Při stavbě koněspřežné železnice byla většina dělníků zaměstnána jako nádeníci. Jejich denní plat byl v různých letech různý a pohyboval se od 30 do 90 krejcarů. V nejvyšším nasazení pracovalo na stavbě až 6000 lidí. Vedoucí stavby si při výstavbě přišel na 8 zlatých, inženýři na 1 – 2 zlaté denně. Po zahájení provozu nabírala železnice stále zaměstnance. V administrativě to