Na počátku 50. let 19. století požádala společnost o schválení parního provozu. Uděleno jí bylo dne 5. srpna 1854 a v létě téhož roku proběhly i první zkušební jízdy parní lokomotivy na budějovické trati. Ty ale nedopadly dobře. Ukázala se řada technických problémů způsobených dílem „úsporným“ stavěním M. Schönerera, dílem konstrukčními nedostatky původního konceptu Gerstnerova. Výsledek byl zřejmý – plynulý přechod na parní provoz na budějovické trati není možný.
Až v roce 1868 – 1869 začala přestavba trati (symbolicky u Netřebic, kde začínal i Gerstner) a v roce 1870 byl zastaven koněspřežky v úseku Budějovice – Kerschbaum a 16. prosince 1872 pak byl zastaven provoz celé koněspřežky.
Necelý rok nato, 12. prosince 1873 dorazil do Budějovic první parní vlak.
Koňka, díl 1.: Na počátku byl Karel IV. a plánování průplavu
Koňka, díl 2.: Od Gerstnera ke Gerstnerovi
Koňka, díl 3.: První vlak
Koňka, díl 4.: Jak to fungovalo?
Koňka, díl 5.: Drážní zaměstnanci
Koňka, díl 6.: Co a jak se převáželo
Koňka, díl 7.: Od koní k páře
Koňka, díl 8.: Otcové koněspřežky
Koňka, díl 9.: Kde najít koňku v Budějovicích?
Koňka, díl 10.: Kde se koňkou svézt a co si přečíst?