Jako každý týden i tentokrát Vám přinášíme pár zpráv, které stojí za zmínku. Přehled připravil předseda HOPB Ivo Moravec.
Krajský úřad začal z vlastního podnětu šetřit změnu územního plánu, která souvisí s přístavbou a rekonstrukcí Jihočeské vědecké knihovny. Podle krajských úředníků obsahuje chyby a chtějí změnu územního plánu zrušit. „Máme stavební povolení a příslib dotací. Stavět se začne v příštím roce, dokončení je plánováno na rok 2020. Zrušení změny části územního plánu jde mimo projekt,“ řekl vedoucí odboru kultury a památkové péče krajského úřadu Patrik Červák. Doufám, že to tak opravdu je a nové knihovny se dočkáme. Vypadá to, jakoby Budějovice byly zakleté a nic se nemělo dotáhnout do konce.
Dlouhému mostu Romana Kouckého bude 28. října 2018 už dvacet let. Očištění od čmáranic a hapenning ke 100 letům REPUBLIKY by mu slušel. Roman Koucký je také autorem Mariánského mostu v Ústí nad Labem. K zamyšlení jsou slova pana architekta k průběhu realizace Mariánského mostu: „V průběhu realizace mostu byly různé snahy projekt „zjednodušit“ a tím ho pokazit.
Bylo těžké udržet základní myšlenku stavby až do realizace. Ale podařilo se to i díky neústupnosti města, tedy klienta. Bez podpory klienta žádná architektura nevznikne.“ To je dobré si zapsat za uši.
Nedaleko od Dlouhého mostu by měla za několik let být vybudována lávka pro pěší přes ulici Na Dlouhé louce. Stavět by se mělo v roce 2020. Lávka usnadní chodcům a cyklistům překonání jedné z nejzatíženějších křižovatek ve městě. Cena lávky se pohybuje v desítkách milionů korun. Ještě maličkost. Musí se změnit územní plán a dořešit majetkové poměry, které jsou v místě dost složité. A kromě cyklistů a chodců musí lávka sloužit i lidem upoutaným na vozík. Pamatujme na to.
Předseda České parkovací asociace Petr Horský k parkování ve městech říká: „V Česku jsou tisíce parkovacích míst, která zůstávají prázdná, protože města neumějí tyto plochy dostatečně využívat. Města i stát by měly zlepšit plánování a propagaci svých dopravních projektů a také razantně zvýšit ceny parkování i rezidentům.“ S tím zvedáním ceny bych byl opatrný. Nejdřív je třeba to dobře naplánovat, pak propagovat a když se to lidem řádně vysvětlí, tak i třeba zvýšit cenu. Ne naopak. Pan Horský komentoval i parkování v Praze. Jako příklad špatné informovanosti. V posledních letech vzniklo několik tisíc míst, mnohá z nich jsou z velké části nevyužívaná. Proč? Protože o nich nikdo neví.
Společnost Bosch v Českých Budějovicích propojuje výrobu s virtuálním světem. Průmysl 4.0 dorazil i do Českých Budějovic. Díky firmě Bosch Budějovice vstupují na poli průmyslu do 21. století. Teď už zbývá jen podobné kroky učinit ve správě města, dopravě, urbanismu a zejména školství.
V ulicích se objeví nové elektrobusy. Od listopadu 2018 spojí záchytné parkoviště v Jírovcově ulici, náměstí Přemysla Otakara II., nádraží a nemocnici. Jedna větev linky 21 povede také do Havlíčkovy kolonie na točnu u Malého jezu a dále Čechovou ulicí až na okraj Mladého. Nahradí nynější linku číslo 12. Mimo jiné to znamená méně zdraví škodlivých zplodin a nepříjemného hluku.
Minulý týden jsem k jízdě na kole po chodníku napsal toto: „Jestliže je však chodník liduprostý, pak mám za to, že by tam ohleduplný člověk na kole jet mohl.“ Což si myslím i nadále. Bohužel ne všichni jsme ohleduplní. Policisté pátrají po cyklistovi, který v úterý odpoledne srazil na autobusové zastávce v Českých Budějovicích devítiletého chlapce a ujel. Podle policie to proběhlo asi takto: „Po chodníku v té chvíli projížděl cyklista, který chlapce srazil. Sám přitom i s kolem upadl. Po chvíli se však zvedl a odjel směrem na Rudolfov a Vráto.“ Ani chlapci nepomohl. Hanba. Fuj.
Pomník prvního československého prezidenta T. G. Masaryka byl tento týden odhalen v Tyršově sadu v Kněžských Dvorech – Kecenicích. Stalo se tak díky obětavým lidem ze spolku Kecenická iniciativa. Pomník nahradil bronzovou bustu, kterou za války strhli nacisti a v 50. letech definitivně odstranili komunisti.
V sobotu jsme si na náměstí mohli ochutnat Vietnam. A taky se o Vietnamu něco dozvědět. Celý den tam probíhal festival vietnamské kultury a jídla Ahoj Việt Nam! A toto o sobě napsala parta mladých lidí, kteří se o to postarali: „Baristi, konzultanti, studenti, fotbalisti, hudebníci, pracující, staří, mladí – zkrátka jsme velice různorodá parta lidí. Ale přeci jen máme jedno společné, a tím je snaha přispívat svému okolí tak, aby se nám vedle sebe dobře žilo, abychom se respektovali, rozuměli si a dokázali si v nesnázích pomoc. Vytvářet společné hodnoty a hezčí místo pro život. Proto se snažíme o zlepšení a upevnění vzájemných česko-vietnamských vztahů.“ Já jim za tu akci moc děkuju a možná by nám mohli pomoct i se zlepšováním česko-českých vztahů. Jo a věřím, že se Ahoj Việt Nam! stane tradicí a bude na náměstí každý rok.
A na závěr jedna lekce od Timothy Snydera. „Neseďte doma. Mocní jsou rádi, když zapustíte tělo do pohovky a necháte se hibernovat televizí. Jděte ven, potkávejte lidi, něco podnikejte.“
Do voleb zbývá už jen dvanáct dnů. Volit budu celou pětku a jednoho Šestku.
