Už v minulém volebním období se hnutí Občané pro Budějovice zasazovalo za využití potenciálu Vltavy a Malše pro rozvoj města. Záměr navazuje na splavnění jihočeské části Vltavy, jehož realizaci odstartovalo Ředitelství vodních cest v roce 2006 a nyní vstoupila do závěrečné fáze stavbou poslední plavební komory na starém jezu v Hněvkovicích u Týna nad Vltavou. Znamená to, že do roka by lodě mohly plout z Českých Budějovic až k Orlické přehradě.
„Ne vždy se daří veřejnosti vysvětlit, že splavnění Vltavy je investicí státu s přispěním Evropské unie a že peníze k tomu určené nebylo možné využít na jiné typy dopravních staveb, které občané považují za naléhavější. Odpůrci splavnění si rovněž neuvědomují, že na něm mohou města a obce po toku řeky jen vydělat. V řadě vyspělých evropských zemí totiž rekreační plavbu na říčních tocích turisté hojně vyhledávají a díky vysoké kvalitě služeb, které ji provázejí, má zároveň pozitivní dopad na ekonomiku měst i regionů. Splavnění Vltavy by se proto mělo stát výzvou i pro místní podnikatele,“ zdůraznil první náměstek českobudějovického primátora Ivo Moravec (HOPB).
Projekt splavnění Horní Vltavy, tedy od Českých Budějovic do Týna nad Vltavou s napojením na vodní dílo Orlík, představuje 98 kilometrů dlouhou trasu, kterou by po dokončení posledního pětikilometrového úseku měly rekreační a osobní lodě urazit zhruba za 15 až 20 hodin. Počítá se ale, že výletníci využijí plavbu i k návštěvám různých památek a zajímavostí v romantickém údolí řeky, čímž se může stát příležitostí pro strávení i atraktivní dovolené. Naznačuje to i zájem o již zprovozněný úsek mezi Českými Budějovicemi a Hlubokou nad Vltavou. V loňské sezoně, která trvala od poloviny května do konce září, se tu plavilo přes sedm tisíc výletníků na více než tisícovce lodí. Poté, co se Vltava otevře až k Orlické přehradě jak pro větší výletní lodě s délkou až 44 metrů a šířkou až 5,5 metru, tak i pro malé motorové čluny s rychlostí omezenou na 13 kilometrů za hodinu, které mohou řídit i lidé bez osvědčení vůdce malého plavidla, by se toto číslo mohlo mnohonásobně zvýšit. Naznačuje to i zkušenost českobudějovického občanského sdružení Vojtěcha Adalberta Lanny, které od loňska provozuje u Dlouhého mostu půjčovnu malých člunů.
„Chodilo k nám hodně místních lidí, kteří si to chtěli vyzkoušet. Velký zájem mají výletníci také o klasické vyhlídkové plavby. Ty si ale oblíbili zejména zahraniční turisté,“ uvedla Jitka Holoubková, předsedkyně sdružení.
„Pro splavnění Vltavy hovoří i ten fakt, že jeho součástí se stala protipovodňová opatření. Jejich smysl se prokázal už při povodni v červnu 2013, kdy předešlé prohloubení a úprava koryta Vltavy u Českých Budějovic směrem k Hluboké nad Vltavou rozhodující měrou přispěly k tomu, že velká voda škodila na tomto úseku minimálně,“ dodal Ivo Moravec.