Českobudějovický radní Jiří Šesták (HOPB) využil svého senátorského postu k návrhu na udělení Řádu Bílého lva nedávno zemřelému válečnému pilotovi, plukovníkovi Milanu Malému (1923- 2013).
„Znal jsem pana Malého od dětství a osobně jsem si ho velmi vážil. Mrzí mne, že se státního vyznamenání nedočkal ještě za svého života. Návrh na jeho ocenění přitom měli na Hradě několikrát. Věřím, že tentokrát se s tímto doporučením prezident republiky ztotožní a stát zásluhy pana plukovníka ocení alespoň in memoriam,“ řekl Jiří Šesták.
Osobnost Milana Malého je nedílnou součástí historie českobudějovického letiště, přestože zde aktivně prožil pouze tři poválečné roky. Jeho vojenská pouť nastala po útěku z nucených prací v Německu, kdy mu nebylo ještě ani sedmnáct, a tak aby ho vzali do armády, museli mu rok věku připsat. Létal nad třemi kontinenty, půl roku válčil u Tobruku, v roce 1942 se přihlásil do britského královského letectva RAF a absolvoval výcvik ve Velké Británii a v Kanadě. Coby aktivní stíhač se stal nejmladším příslušníkem 312. československé stíhací perutě. Po válce ho převeleli na na letiště do Českých Budějovic, kde s nadějí, že bude létat na vojenských stíhačkách, školil i letce z Izraele.
„Pan plukovník Malý byl jedním z obdivuhodných mužů, díky kterým Československo znovu nabylo svobodu a na které proto nikdy nesmíme zapomenout. Po komunistickém převratu ho stihl tradiční osud pilota RAF, místo respektu se mu stát ‚odvděčil‘ vyhazovem z armády. Do rodného Brna se však už nevrátil a v Budějovicích, kde se oženil, na něj zbylo jen místo dělníka v tovární kalírně,“ připomněl Jiří Šesták.
Rehabilitace se plukovník Malý dočkal až po sametové revoluci, kdy už byl v důchodu. Svou v mládí nabytou lásku k ocelovým perutím však nikdy nezradil. Stal se členem letecké společnosti Jihočeského muzea, i přes pokročilý věk absolvoval spoustu besed a pokud mu to zdraví dovolilo, nechyběl ani na setkáních válečných veteránů. Se zájmem sledoval i současnou přeměnu českobudějovického letiště.
