O čem se mluvilo, o čem se psalo? Zprávy z médií z uplynulého týdne pro vás jako vždy vybírá předseda našeho hnutí a náměstek primátora Ivo Moravec.
Soutěžní dialog na rekonstrukci Slavie
Ve čtvrtek a v pátek se jednalo o rekonstrukci kulturního domu Slavie. Účastníci architektonické soutěže mměli workshop. Architektonickou soutěž na dlouho diskutovanou rekonstrukci KD Slavie vede město formou soutěžního dialogu. Toho se účastní šestice architektonických ateliérů. Na workshopech prezentovali návrhy na rekonstrukci objektu a ty byly následně prodiskutovány. Přihlásily se pražské ateliéry Ondřej Císler, Kava a Projektil Architekti. Jeden z účastníků, ateliér 4DS je domácí. Luboš Zemen uznává, že k budově má citově zabarvený vztah. „Může to být určitá výhoda, ale neměli bychom se tím rozhodně nechat svazovat. Důležité je si při práci zachovat dostatečný nadhled a svobodu,“ myslí si Luboš Zemen. Ze zahraničí se přihlásili slovenští Plural. Jeden z uchazečů Chaix Morel Pichler Proksa je spojením tří ateliérů z Francie a Rakouska. Koncem března čeká účastníky další workshop. V dubnu odevzdají nabídky, na jejichž základě bude vybrán vítěz. Se zahájením stavby se zatím počítá v roce 2022.
Budvar
Ministryně financí Alena Schillerová nechala sepsat novou Strategii vlastnické politiky státu, v níž státní podniky dělí do několika skupin podle toho, zda jsou strategické, nezbytné pro činnost jednotlivých rezortů či určené k privatizaci. Materiál prošel připomínkovým řízením a v polovině února jej má projednat vláda. Firem s majetkovou účastí státu (a státních či národních podniků) je podle Ministerstva financí nyní celkem 129, z toho jich je ale 61 v likvidaci či konkurzu. Ještě vloni na podzim bylo číslo o jeden podnik vyšší, v říjnu 2019 ale vláda prodala svůj podíl ve slovinské papírně Vipap Videm Krško za zhruba 250 milionů korun. Mnoho dalších prodejů státních firem či podílů v nich ale v plánu zatím není. Aspoň podle dokumentu Ministerstva financí, k němuž všechna ministerstva připojila své představy o tom, které z podniků, jež pod ně spadají, připadají v úvahu pro možnou privatizaci. Jako strategický podnik je označen i Budějovický Budvar v gesci ministerstva zemědělství; s poznámkou, že „podnik je zdrojem finančních prostředků pro státní rozpočet“ a že „vizí podniku je do budoucna posílit své působení v roli národního pivovaru“. Budvar za rok 2018 odvedl do státního rozpočtu 500 milionů korun, v loňském roce s ohledem na investice do rozšíření výroby neodvedl do „fondu zakladatele“ nic. „Privatizace Budvaru není na stole. Rozhodně nebude nikdy na stole této vlády. Máme za sebou období divokých privatizací a stát se neměl zbavit celé řady firem, kterých se v minulosti zbavil. Naše vláda nic takového neplánuje. Stojím si za tím, že je Budvar rodinné stříbro,“ nechala se slyšet ministryně financí Alena Schillerová. Budvar však není jediným pivovarem, který vlastní stát. Ten druhý – Jihomoravské pivovary, a.s. – naopak k prodeji potenciálně je; s očekávaným výnosem zhruba 37,5 milionu korun. Závěr: Budvar se prodávat nebude. Zatím.Budějovický Budvar
Využití Rabenštejnské věže
V gotické Rabenštejnské věži ze čtrnáctého století, která patří k nejstarším památkám v Českých Budějovicích a je součástí městských hradeb, vznikne galerie umění a kulturní prostor s kapacitou šedesát míst. Prostory si pronajme spolek Umění ve městě, který v jižních Čechách pořádá stejnojmenné sochařské výstavy. V hlavní budově budou galerie a sál pro koncerty, divadla a přednášky, v přízemí obchod s informačním centrem, v podkroví ateliér pro workshopy, v gotickém krovu minigalerie, knihařská dílna i 3D studio. Před věží chce spolek pořádat výstavy i koncerty. O Rabenštejnskou věž se ucházela také místní jihočeská pobočka společnosti Post Bellum. Neúspěšně. Byl bych moc rád, kdyby se jim sídlo v Budějovicích podařilo brzy nalézt. Jejich projekt Paměť národa je nejrozsáhlejší veřejně přístupná pamětnická databáze v Evropě, kterou budují a spravují ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů a Českým rozhlasem. Paměť národa oficiálně zahájila provoz 28. října 2008 a na konci roku 2018 čítala 4780 pamětnických příběhů veteránů druhé světové války, protinacistických odbojářů, obětí holocaustu, politických vězňů 50. let i let pozdějších, duchovních, disidentů, ale i představitelů moci – agentů KGB, NKVD, StB, politických funkcionářů a dalších pamětnických skupin. Tisíce výpovědí pak čekají na natočení a zpracování.
Solnice jde do celostátního finále
Solnice vyhrála v soutěži Jihočeská památka roku. Členové jihočeské sekce Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska podle ní v úterý 11. února rozhodovali na svém jednání o vítězích krajského kola Památka roku 2019. Ve velké kategorii „bojoval“ zámeček Poříčí v Boršově nad Vltavou, fara v Čakově, českobudějovická Solnice a hřbitovní kaple v Protivíně.
Dynamo možná změní majitele
Fotbalové Dynamo České Budějovice možná projde vlastnickou změnou. Podle informací portálu iSport se do klubu chystá majetkově vstoupit majitel firmy Koh-i-noor Hardtmuth Vlastislav Bříza společně se současným kapitánem týmu Tomášem Sivokem. O tom, že současná akcionářská struktura Dynama má zájem klub prodat, se mluví na jihu Čech už dlouho. Majitel Miroslav Dvořák a jeho partneři už prý po šestnácti letech postrádají chuť a energii, jakou by klub potřeboval. Proto by mohlo brzy dojít ke změně vlastníka. Finální nabídku na odkup akcií v řádu nižších desítek milionů korun podal současný kapitán Tomáš Sivok, píše iSport.
Takto se prý v parlamentu debatovalo na téma NIP – Národní investiční plán
„Školky tam chybí, protože jsme téměř je vyřešili. A já když jsem vyzval lidi, tak jsem dostal z té Ostravy, tam se to nepovedlo, myslím starosta Letohradu mi psal. Osm a půl miliardy jsme tam transferovali z evropských peněz. Řešíme ty skupiny. Vaše kolegyně mě tady interpelovala, tak školky tam nejsou, to by byl potom samozřejmě seznam tisíců. Jak vznikl ten seznam? No ten seznam vznikl tak, že jsme oslovili, všechny resorty to daly, všechny naše státní organizační, hejtmani, oslovili jsme primátory, a kdo nám to nahlásil, tak jsme to tam dali, a samozřejmě já jsem rád, že jednotliví ti účastníci s tím pracují. Takže teď jsme otvírali, tedy začínáme stavět ten Baťův kanál, tak tam mají za 1,9 miliardy do roku 2030. Primátor Prostějova mi říká: Není tam oprava zimního stadionu za 168 milionů. Někteří protestovali, že to tam mají, no tak to dáme pryč. To přece není problém. Ale toto není, toto je nástroj na to teď konkrétně, abychom připravovali rozpočet roku 2021. Dneska jsem byl ráno v Litvínově. Chtějí do stadionu 555 milionů. Tak jsme se domluvili, že by majitel, Unipetrol, mohl dát stovku, primátorka, nebo starostka stovku, kraj dvě stovky a stát možná stopade. Ano? A těch stopade potom já musím dostat do rozpočtu. A pokud pan hejtman Čunek bude stavět nemocnici, asi ji tady má, no tak si ji postaví. Takže to je pracovní nástroj a sumář a potenciál naší země, protože zkrátka jednotliví ministři o tom ani nevěděli, co tam mají. Nevěděli. Ano? Usnesení vlády 2002, rekonstrukce zámku Litomyšl. A co jako? No nic! Pokud to ten ministr nenarve do rozpočtu, tak tam není. Takže ty podklady dávali všichni a s tím se bude pracovat, bude se to měnit, a pokud samozřejmě někteří protestují, že tam něco je, tak to dáme pryč. Takže to není zákon. To je vlastně potenciál naší země a já myslím, že je to dobře a že s tím pracují ti primátoři, hejtmani. A teď já samozřejmě s tím pracuji, hlavně se věnuji nemocnicím, protože jde o to cash flow.“
S pozdravem
Ivo Moravec
