Milí přátelé, posílám vám týdenní zprávy.
V pondělí 11/1 bude poprvé v tomto roce jednat rada města. Pokračuje participativní rozpočet, bude vyhlášena další v pořadí druhá výzva. Pro druhou výzvu bude z rozpočtu uvolněno 10 milionu Kč, dvakrát více než pro výzvu první. V zastupitelstvu se objeví nová tvář. Odstoupivšího Lukáše Mareše nahradí Jaroslav Hansal.
Tři pruhy z Prahy přes Písek až k nám
Z Písku do Českých Budějovic by měla v budoucnu vést nová takzvaná střídavá třípruhová komunikace. Půjde o dvoupruhovou silnici rozšířenou o další jízdní pruh, který je střídavě přidělen pro předjíždění v příslušném směru. Na jednání sněmovního hospodářského výboru o výstavbě dálnice D4 to uvedli zástupci ministerstva dopravy. „V podstatě chceme od Písku po České Vrbné mít střídavý třípruh,“ řekl poslancům náměstek ministra dopravy Luděk Sosna. Na trase jsou podle něj tři problematické obce, Pištín, Češnovice a Dasný. Komunikace povede v nové trase obchvatem. Některé z nich budou složitější, jako například v případě Protivína, kde vede železniční trať. V současné době jsou podle něj schváleny záměry pěti staveb. První stavby by se podle náměstka mohly začít stavět za čtyři až pět let, dodal. Dálnici na Písek má jako PPP projekt postavit a udržovat francouzské konsorcium. Nabídlo 16,5 miliardy Kč. (Zdroj: 06.01.2021 lidovky.cz – ČTK)
Jižní tangenta
Silnice spojí silnici I/3 mezi Českým Krumlovem a Budějovicemi a nájezd na dálnici D3. Přispěje k odlehčení přetížené dopravy v Českých Budějovicích. Vybuduje ji sdružení firem Colas a Firesta-Fišer. Investice vyjde na 845 milionů korun a hotovo by mělo být v roce 2023. Dodavatele stavby schválili krajští radní. Délka jižní tangenty je 2,7 kilometru a její výstavba potrvá 24 měsíců v letech 2021 až 2023. Z celkové částky uhradí kraj ze svého rozpočtu 541 milionů korun, společnost E.ON šest milionů korun a téměř 300 milionů bude financováno z prostředků Evropské unie. Současně s výstavbou Jižní tangenty se provedou i přeložky místních komunikací, vybudují se inženýrské sítě. Součástí zakázky jsou i protihluková opatření a také výsadba nové zeleně. Za předpokladu, že po dobu lhůty pro odvolání nedojde k žádným komplikacím, by mohla být smlouva podepsána již na přelomu ledna a února. Následovat bude převzetí staveniště (možná už v polovině února) a zahájení stavby. (Zdroj: 07.01.2021 budejovice.iDNES.cz – Jakub Bartoš)
Nová přístavní hrana u Dlouhého mostu
Povodí Vltavy začne stavět 255 metrů dlouhou přístavní hranu v Českých Budějovicích. Obslužné molo bude fungovat od plavební sezony 2022. Investice bude 26 milionů korun, práce potrvají do příštího podzimu. Přibudou možnosti, jak přistát poblíž centra. Státní podnik naopak ruší záměr rozšířit přístaviště v Týně nad Vltavou, nedostal na něj peníze ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). Přístavní hrana, která vznikne u budějovické náplavky, bude mít historický vzhled. „Obslužné molo bude plnit zároveň funkci chodníku navazujícího na obou koncích na vyhlídkovou pěšinu po hraně břehu řeky. Součástí svahu budou přístupové a pobytové rekreační schody,“ sdělil Hugo Roldán, mluvčí Povodí Vltavy. Cílem je umožnit sportovním plavidlům a posádkám navštívit centrum města. Hranu budou stavět Vodohospodářské stavby.
(Zdroj: 06.01.2021 Právo – kal, ČTK)
Pohádka o odpovědném veřejném zadávání
1/ Nejdříve co to vlastně je. Odpovědné veřejné zadávání lze vnímat jako proces, při kterém zadavatel nakupuje produkty, služby a stavební práce, které potřebuje, přičemž získává maximální hodnotu za přiměřenou finanční sumu a zároveň se zohledňuje prospěch pro společnost a ekonomiku, a minimalizace negativních dopadů na životní prostředí. Příklady: zaměstnání lidí znevýhodněných na trhu práce; mohou být zvýhodněni ti zájemci o zakázku, kteří poskytují lepší pracovní podmínky lidem podílejícím se na plnění zakázky nad rámec zákonného standardu pracovních podmínek; upřednostnění s certifikací např. FAIRTRADE; podpora účasti sociálních podniků ve veřejných zakázkách; podpora přístupu malých a středních podniků k veřejným zakázkám; upřednostnění takových ekonomicky přijatelných řešení, která umožní získat plnění šetrnější k životnímu prostředí, která povedou k omezení spotřeby energií, vody, surovin, produkce znečišťujících látek uvolňovaných do ovzduší, vody a půdy;
2/ Jak se promítlo do zákona. Do zákona o zadávání veřejných zakázek se mimo jiné nově vkládá v § 6 odstavec 4 ve znění: „Zadavatel je při postupu podle tohoto zákona, a to při vytváření zadávacích podmínek, hodnocení nabídek a výběru dodavatele, povinen za předpokladu, že to bude vzhledem k povaze a smyslu zakázky možné, dodržovat zásady sociálně odpovědného zadávání, environmentálně odpovědného zadávání a inovací ve smyslu tohoto zákona. Svůj postup je zadavatel povinen řádně odůvodnit.“ Schváleno bylo koncem roku minulého roku s účinností již od 1. 1. 2021. (Zdroj: http://institut.sovz.cz/, https://www.odpovednebudejce.cz)
Tak rychlé přijetí novely zákona o veřejném zadávání jistě nepřekvapilo jen mě. Veřejní zadavatelé si s tím musí poradit hned a prakticky bez možnosti přípravy. Tato zákonná úprava by si žádala alespoň roční odklad účinnosti na řádnou diskusi a přípravu. Odpovědné zadávání se ale bleskurychle stalo povinností. Výsledkem může být naopak zhoršení situace v odpovědném veřejném zadávání. Možná to někdo myslel dobře. Budu si přát, aby to nedopadlo jako vždy.
Pandemická úvaha
Vítězství nad přírodou nás vrhá do nebezpečí nejen zoonózových epidemií jako HIV, SARS, MERS a nového koronaviru. Faktická redukce savců na několik druhů vytváří ideální podmínky také pro šíření epidemií mezi zvířaty, jež nás živí. V současné době 66% veškerých savců na Zemi představují domácí zvířata a dalších 30% jsou lidé. To znamená, že všichni divoce žijící savci dohromady tvoří jen asi 4%. Pak je jen otázkou času, kdy se opět něco nového objeví, ať už mezi zvířaty nebo lidmi. (Zdroj: https://www.ecowatch.com/biomass-humans-animals-2571413930.html; https://www.avma.org/javma-news/2020-05-01/guarding-against-outbreak-expecting-its-arrival)
S pozdravem
