Kouzlem nechtěného je volební kampaň jihočeské ODS. Ponechme stranou nervozitu této strany při jakékoliv zmínce o skutečných kormidelnících její plavby do zapomnění, kteří jsou ukryti po jihočeských hospodách a posedech. Za povšimnutí stojí dvě volební hesla, jimiž občanští demokraté volají o pomoc.
To první hlásá, že na kraji to chce změnu. Máme-li vzít toto heslo vážně, pak sama ODS vybízí Jihočechy, aby volili kohokoliv jiného než ji. Vždyť ODS rozhoduje o dění v kraji kontinuálně už třetí volební období a to poslední dokonce v dojemném objetí se sociálními demokraty. Aby se udržela u vesla, přistoupila podpisem Martina Kuby dokonce na takové věci, jako bylo placení poplatků u lékaře z krajského rozpočtu, čímž popřela sama svůj program.
Daleko větší dopad na život Jihočechů však byla výměna krajského nesouhlasu s dostavbou Temelína, jediného reálného a hrozivého nástroje, za pečlivě utajované všimné pro představitele krajské velkopanské koalice – hejtmana Zimolu a jeho někdejšího prvního náměstka, toho času ministra Kubu. Tento „jaderný pakt“ umožnil oběma politikům rozeslat po kraji naprosto neprůhledně dvakrát sto milionů korun z peněz ČEZu, tedy i z peněz obyvatel této republiky.
Druhé volební heslo ODS je tak trochu duchařské. Starosta Hluboké nad Vltavou Tomáš Jirsa chce, nepochybně po důkladné konzultaci se svým letitým místostarostou Pavlem Dlouhým, obnovovat zahradníkovského ducha na kraji. Nevím, zda k tomu bude potřeba stolečku s jednou nohou kratší či talíře z fundusu restaurace U Huberta, aby se s duchem dalo rozmlouvat o reálné správě kraje. Vím ale jistě, že to byla právě ODS, která v roce 1997 hlasy ministra dopravy Římana, ministra financí Kočárníka a předsedy vlády Klause rozhodla o vyškrtnutí dálnice D3 z plánovaných dopravních staveb do roku 2005. A nic na tom nezměnil ani osmiletý hejtmanský mandát Jana Zahradníka, ani vicehejtmanský mandát současného ministra Kuby.
A proto – ano, chce to změnu! Je načase rozlišovat mezi tím, co kdo slibuje, a více sledovat, kdo to slibuje.
