Po předchozím ohledání a průzkumu tumby hrobu Přemysla Otakara II. v Saské kapli byla geofyzikálním průzkumem zjištěna pod její podlahou dutina.
13. prosince 1976 byla tato dutina otevřena. Měla rozměry 92 x 43 cm a hloubku 44 cm. Její tři stěny tvořily hladce osekané pískovcové kvádry, čtvrtou základové zdivo katedrály. Na dně ležela nezdobená dubová truhlice o velikosti 86 x 32 x 31 cm. Obsahovala balík látek s rozpadlými neanatomicky uloženými kosterními pozůstatky. Na lebce krále spočívala koruna, vpravo od lebky leželo žezlo a říšské jablko. Mezi čelistmi byla objevena olověná autentika s textem:
HIC IACET PRZEMISL ALIAS OTAKARUS
REX BOHEMIAE ET AUSTRIE, STIRIE,
CARINTHIE DUX, MARCHIO MORAVIE
ET DOMINUS PORTUS NAONIS
FILIUS WENCESLAI REGIS
(Zde leží Přemysl, jinak Otakar, král český a rakouský, štýrský, korutanský vévoda, markrabě moravský a pán naonského přístavu, syn krále Václava)
Koruna
Je zhotovena ze stříbrného pozlaceného plechu. Je vysoká 17 cm a má průměr 17,4 cm. Je snýtovaná z osmi obdélníkových plechů, zakončených střídavě lilií a křížem a zdobených tepaným rozvilinovým motivem. Na přední straně koruny je přinýtovaný pásek s nápisem: HIC SUNT OSSA OTAKARI ONCLITI REGIS BOHEMIAE QUINTY (toto jsou kosti Otakara, vznešeného pátého krále českého). Uvnitř koruny jsou k obvodovým plátům přinýtovány obloukové pásy, na jejichž křížení uprostřed koruny je připevněna šestiboká rozeta, připomínající květ bodláku.
Žezlo
Je mimořádně oceňováno pro své dokonalé provedení. Má délku 48 cm. Šestiboká tyč končí hlavicí mistrovsky sestavenou ze šesti listů a granulované šištice. Vzhledem ke kvalitě zhotovení i vyšší jakosti stříbra není vyloučeno, že v případě žezla nejde o insignii zhotovenou za účelem uložení do hrobu, ale přímo o žezlo užívané králem Václavem II., který tímto darem uctil otcovu památku.
Jablko
Je vysoké necelých 15 cm a tvoří jej dvě duté stříbrné pozlacené polokoule průměru 10,5 cm spojené naletovaným páskem. Na vrcholu jablka je rovnoramenný křížek vyztužený trnem, který prochází celým jablkem a vespod se rozdvojuje.
Pohřební královské insignie nalezené v Přemyslově hrobě pravděpodobně kopírují dnes již neexistující původní přemyslovské korunovační klenoty, známé z ikonografických vyobrazení a zmínek v různých textech a nelze dokonce vyloučit, že žezlo je reálným panovnickým žezlem používaným královým synem Václavem II.
Z královských pohřbů je známá ještě jedna kolekce podobných klenotů. Byla objevena ve svatovítské katedrále v hrobě prvního Habsburka na českém trůně, krále Rudolfa I. zvaného „Kaše“ (1284 – 1307). I v jeho hrobě tvořila soubor koruna, žezlo a jablko. Obě kolekce jsou si velice podobné a nelze proto vyloučit, že pocházejí z jedné a téže zlatnické dílny – jejich výrobu ostatně odděluje pouze deset let -, nejčastěji se uvažuje o dílně pražského zlatníka Konráda (v minulosti se spekulovalo i o zlatnické dílně benediktinského kláštera v Břevnově), u nějž pravděpodobně vznikla i další kolekce – žel nenávratně ztracených – pohřebních insignií krále Václava II.
Kromě koruny, žezla a jablka byly v Přemyslově hrobě objeveny rovněž zbytky látek. Bohužel jim původně nebyla věnována patřičná pozornost, ale z posledních výzkumů je patrna i jejich vyjímečnost. Jde o dva soubory látek. U prvního z nich byl největší dochovaný fragment rozměrů 41 x 68 cm. Vzor, který tvořily kruhové medailonky s motivem ptáků (možná papoušků) a rozety s lístky sestavenými do kříže byl kdysi vytkán lněnými nitěmi, které byly obšity pozlaceným zvířecím střívkem. Tkaninu dále zdobily barevné pruhy z útkových nití zlatohnědé, zlatožluté a zelené barvy.
Druhý soubor tvoří velké pruhy látky o rozměrech 208 x 125 cm a 114 x 126 cm. Látka byla vytkána lněnou nití obtočenou pozlaceným zvířecím střívkem. Vzor tvoří stromy s krátkými větvemi, zakončenými srdcovitými lístky. Po obou stranách stromů stojí na zadních tlapách lvi s hlavami otočenými dopředu, vztyčenými předními tlapami a s detailně vytkanou hřívou. Na základě analogií lze usuzovat, že tkanina s medailony vznikla v 60. – 70. letech 13. století patrně v Benátkách. Druhá tkanina s motivem lvů má původ patrně ve Španělsku ve druhé polovině 13. století. Látky tvořily pokrývku královy rakve a to pravděpodobně v době, kdy Přemyslovy ostatky stály v kostelech ve Vídni anebo ve Znojmě. Pravděpodobnější se však jeví Znojmo, neboť zájem Rudolfa na zahalení Přemyslova těla či částí rakve do luxusních látek asi očekávat nelze.
Na základě textů vycházejících z veřejně publikovaných prací Mileny Bravermanové, Michala Lutovského, Jiřího Kuthana, Emanuela Vlčka a Josefa Žemličky zpracoval Juraj Thoma.
