Davide, působíš už několik let na Ministerstvu vnitra, kde vedeš odbor, který se zabývá mimo jiné modernizací veřejné správy, teď jsi pověřeným náměstkem ministra pro veřejnou správu a eGovernment, jaké vidíš trendy, kam se veřejná správa bude ubírat?
Za posledních několik let se odehrálo několik důležitých kroků na národní úrovni, které umožňují více
využívat digitální úřadování. Díky bankovní identitě, datovým schránkám a Portálu občana, může
využít dostupné online služby státu skoro každý. Do budoucna se bude vyřizování věcí stále více
posouvat do mobilního telefonu, měla by vzniknout tzv. mobilní dokladovka. Jedná se o ni na úrovni
evropské komise, aby to bylo technicky i legislativně upraveno stejně pro celou unii. Snad by se to
mohlo podařit do roku 2024. Lidé by si pak třeba občanku nahráli do mobilu, tak jako tam mají
platební kartu a nemuseli by ji nosit u sebe. Postupně se přidávají nové online služby na Portál
občana, víš, že např. můžeš požádat už online o řidičák, když ti skončí jeho platnost?
Sedm let hodnotíte městské úřady z hlediska jejich přívětivosti pro občany, jaká města vedou žebříček, je možné, aby se i Budějce umístily?
Mezi nejlepší města v Česku z hlediska přívětivosti úřadu patří dlouhodobě např. Kolín, Litoměřice,
Žďár nebo Liberec. Pořadí se každoročně trochu mění, podle toho jak jednotlivé radnice postupně
vylepšují a zavádějí nové služby. Není důvod, aby i Budějce se nemohly dostat na špičku, je k tomu
ovšem potřeba na radnici postavit aktivní tým, který bude mít schopnost prosazovat určité moderní
změny.
Jakou inspiraci bys Budějcům doporučil, co již z hlediska fungování úřadů jinde mají, a tady zatím chybí?
Určitě bych se zaměřil na posílení elektronické obsluhy občana, ať už vlastním portálem města, jako
mají jinde, tak i propojením lokálních služeb radnice s národním Portálem občana, kde mohou mít
města svoji dlaždici. Samozřejmě obojí i v mobilní verzi. Také si myslím, že by bylo vhodné se věnovat
datům, které město buď samo produkuje, nebo k nim má přístup. Jejich využití pro rozhodování na
radnici pak může přispět ke zlepšení života všech ve městě.
Trendem je otevírání fungování úřadů, co by bylo možné udělat v Budějcích v této oblasti?
Nemyslím si, že běžné lidi zajímají zveřejněné smlouvy nebo faktury, to je spíše pro novináře, ale jak
jsem zmínil, myslím si, že významným trendem je práce s daty. Pokud jsou data, kterými město
disponuje, zveřejněna ve formátu otevřených dat, může s nimi pracovat každý ať už v podobě třeba
nové aplikace nebo pro zlepšení stávající služby nebo produktu v podobě různých smart řešení.
Samotná data je pro veřejnost možné vizualizovat jednoduchými infografikami a dashboardy.
Představuje to tak významný komunikační nástroj směrem k veřejnosti. Je možné se podívat třeba na
Brno, jaká data publikuje veřejnosti, například z oblasti přestupků, energetiky, nebo dopravy. Myslím,
že by třeba pomohla elektronická evidence volných parkovacích míst, odpadlo by tak zbytečné
popojíždění k hledání volného místa.
Všude se mluví o elektronizaci a digitalizaci veřejné správy, jaký prostor pro zlepšení vidíš zde?
Řada měst si dneska buduje tzv. Portály občana, skrze něž se snaží odbavit klienty v agendách, kde je
legislativně možné digitální řešení a těch bude přibývat. Portály má řada i menších měst jako třeba
Kolín nebo Pelhřimov, není důvod, aby ho nemohly mít i Budějce. Lidé si pak mohou zaplatit online
poplatek za psa či požádat o vydání matričního dokladu. Návodné jsou také životní situace, které
člověka navedou na správné elektronické formuláře, podle toho, co zrovna potřebuje vyřešit.
Zaujali nás také mapové vizualizace, jaký konkrétní to může mít přínos pro občany města?
Pokud se podíváme třeba do Liberce nebo Olomouce, tak tam mají mapy čistoty ovzduší, mapové
plány zimní údržby komunikací nebo například pasporty dětských hřišť. Do mapové vizualizace jdou
také dát například kulturní akce, teplota v ulicích, hluk nebo třeba nalezené injekční stříkačky. Souvisí
to s otevřenými a dostupnými daty. Lidé tak mohou mít daleko plastičtější přehled informací o městě
nebo o lokalitě, kde bydlí, pracují nebo se tam chtějí třeba přestěhovat. Podívejte se třeba na
mapové aplikace Brna nebo Opavy.
Zefektivnění vnitřních procesů na úřadě může v konečném důsledku přinést úspory, které pak jde využít na jiné aktivity, co bys doporučil?
Určitě je potřeba hledat efektivizaci vnitřních procesů na úřadě, zejména těch, které jsou rutinní a
opakují se. Příkladem může být poplatková nebo pokutová agenda, tu lze automatizovat. Pomoci
může také integrace vnitřních systémů, agendových systémů se spisovou službou apod. Lidskou sílu,
je pak vhodné vázat na ty agendy, které jsou buď kreativní nebo náročné z hlediska správního
rozhodování či na práci s lidmi v sociální oblasti.
| David Sláma je jedním ze zakládajících členů hnutí Občané pro Budějovice a kandidátem v letošních komunálních volbách. Aktuálně působí na Ministerstvu vnitra jako ředitel odboru strategického rozvoje a koordinace veřejné správy, zlepšování veřejné správy tak patří mezi jeho profesní činnost. Od dubna 2022 je zároveň pověřeným náměstkem ministra vnitra pro řízení sekce veřejné správy a eGovernmentu. Již několik let také působí jako externí pedagog na Vysoké škole AMBIS, Vysoké škole finanční a správní a na Institutu pro veřejnou správu Praha, kde vede přednášky na téma fungování veřejné správy nebo veřejných financí. |
