Letošní povodně potvrdily, že úprava a prohloubení koryta Vltavy u Českých Budějovic směrem k Hluboké nad Vltavou rozhodující měrou přispěly k tomu, že velká voda škodila na tomto úseku minimálně.
„V uplynulých letech vedení města vyslechlo nemálo kritiky za podporu splavnění Vltavy. Neustále jsme museli opakovat, že nejde o projekt města, nýbrž Ředitelství vodních cest ČR a že tudíž vynaložené investice jsou státní a spolufinancované z fondu Evropské unie, takže jimi město nemůže disponovat na žádné akce, byť by se mohly někomu jevit prospěšnější. Stejně tak v čase, kdy se koryto Vltavy stalo od Dlouhého mostu až po České Vrbné staveništěm, museli jsme často veřejnosti vysvětlovat, že prohrábka říčního dna sice zajistí potřebnou plavební hloubku, ale jedná se zároveň o nezbytné protipovodňové opatření, ke kterému přistoupilo Povodí Vltavy. Skutečnost, že v Českých Budějovicích letos zůstala stoletá voda v korytě Vltavy, se tak stala důkazem prozřetelnosti všech, kteří toto opatření prosadili a podpořili,“ řekl českobudějovický primátor Juraj Thoma.
Povodeň v roce 2002 se stala signálem i pro přehodnocení statistických údajů. Na Vltavě to znamenalo zvýšení limitu pro stoletý průtok z hodnoty 657 m3/sec. na 909 m3/sec. Tuto novou hodnotu a tomu odpovídající výšku hladiny musel respektovat projekt úpravy koryta Vltavy v Českých Budějovicích. Smyslem jeho rozšíření a prohloubení se tak stalo snížení úrovně hladiny stoletého průtoku a zabránění vybřežení vody do zastavěného území města. V úseku od českobudějovického Dlouhého mostu po jez v Českém Vrbném bylo z koryta řeky vytěženo 215 tisíc m3 zemního materiálu. Celkové finanční náklady stavby, kterou v letech 2008-2009 realizovalo Povodí Vltavy v koordinaci s projektem splavnění řeky, činily 170 milionů Kč.
