Máme tu další pravidelné hlášení z budějovické radnice! Přináší jej jako vždy předseda našeho hnutí a náměstek primátora Ivo Moravec.
K uzavírkám
Nedávno oficiálně zahájená stavba dálnice D3 u Českých Budějovic si vyžádala první místní uzavírky v Suchém Vrbném. Některé potrvají po celou dobu stavbu tohoto úseku dálnice. Kvůli odvodnění tunelu Pohůrka a úpravám koryta Dobrovodského potoka od včerejška řidiči nemohou do třídy Československých legií v úseku mezi ulicemi U Cihelny a Josefa Lomského. Podle stavbyvedoucího Jana Kocmana z provádějící firmy COLAS CZ potrvá toto omezení až do 30. června 2020. Hlavní práce se v Suchém Vrbném týkají přeložky kanalizace a vodovodu. Odvodnění tunelu, který sám měří 999,5 metru, povede totiž štolou dlouhou 918,4 metru. Z toho 778,3 metru bude štola ražená a 140,1 metru hloubená. V Suchém Vrbném se to dotkne i výše zmíněných vodohospodářských sítí, které bude nutné upravit. Tunel a související stavby jsou nejsložitější a nejnáročnější částí budoucí dálnice nější u Českých Budějovic. Pěších a cyklistů se dotkne ještě další omezení. V místě křížení D3 s Dobrovodskou ulicí a Dobrovodským potokem bude uzavřena současná stezka pro chodce a cyklisty. Náhradní trasa povede mezi zahrádkami a podél Dobrovodské ulice. Tato uzavírka je zatím naplánována až do června 2023, tedy do termínu definitivního předání dálnice investorovi, kterým je Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD).
Uzavírka Dobrovodské koncem května skončí
Uzavírka Dobrovodské ulice v českobudějovické části Suché Vrbné, která od března komplikuje život nejen řidičům, ale i samotným obyvatelům, se chýlí ke konci. Podle informací Práva byla měla být ulice opět průjezdná 31. května. „V úseku od světelné křižovatky U Lávky po Vodní ulici jsme položili na dvě stě sedmdesát metrů nového potrubí. Naše práce zde skončily v dubnu. Otevření ulice je již závislé pouze na dokončení asfaltového povrchu,“ uvedl Martin Žahourek, člen představenstva českobudějovické teplárny s tím, že v rámci stavby horkovodu se také měnily všechny vodovodní přípojky, které byly v havarijním stavu. Silničáři začali s pokládkou asfaltu. Pokud vše půjde podle plánů, Dobrovodská ulice v Suchém Vrbném se otevře již na konci května.
Křižovatka na Okružní příští rok
Sedmnáct milionů korun by mělo už příští rok vylepšit velkou kruhovou křižovatku v budějovické Okružní ulici. Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD) chce křižovatce postupně přidat takzvané bypassy, které by umožnily přímé odbočení do vedlejších směrů. Podobně je v Českých Budějovicích upravena například křižovatka Mánesovy ulice a Lidické třídy. Podle Jana Kudrleho, vedoucího oddělení přípravy budějovické pobočky ŘSD, by křižovatka nově měla mít menší poloměr, ale přibudou zmíněné bypassy. Celkově bude ještě změny posuzovat ministerstvo dopravy, ale ŘSD už má připravenou dílčí úpravu. „V současné době je zpracována projektová dokumentace na zřízení ve směru od Škodovky Lišov a je požádáno o stavební povolení,“ přibližuje chystanou investici Jan Kudrle. Realizace se předpokládá nejpozději na první polovinu roku 2020. Odhad nákladů v současnosti činí 17 milionů korun.
Stavba dálnice u Ševětína odblokována
Krajský soud v Českých Budějovicích potvrdil vyvlastnění posledního pozemku, potřebného pro probíhající stavbu dálnice D3 v úseku Ševětín – Borek. Soud zamítl žalobu bývalého majitele pozemku. Vyvlastňovací proces proběhl už podruhé. Poprvé ale Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD) v zákonném termínu nezaplatilo, takže majiteli zůstala vlastnická práva. Podle mluvčího ŘSD Jana Studeckého nynější rozhodnutí soudu potvrdilo správnost všech dosavadních kroků ŘSD i ostatních institucí při vyvlastnění. „Jakmile ŘSD obdrží písemné rozhodnutí soudu, připraví spolu se zhotovitelem harmonogram pro dokončení celé stavby,“ uvedl Jan Studecký. Zprovoznění celé trasy Ševětín – Borek se předpokládá letos na podzim.
Horkovod z Temelína do Budějovic
Práce postupují rychle Každý, kdo jede autem kolem temelínských věží, sleduje čilý ruch podél silnice, kde dělníci staví v polích horkovod mezi jadernou elektrárnou a Českými Budějovicemi. Bude dlouhý 26 kilometrů a práce na něm mají trvat necelé dva roky. Poprvé by tak voda z Temelína mohla ohřát byty v krajském městě v topné sezoně 2020/2021.
Voda zatím je
„I přes klimatické výkyvy a problémy se suchem bylo zásobování pitnou vodou z vodárenské soustavy stabilní a nepodléhalo žádným mimořádným změnám. Je zřejmé, že soustava, kterou svaz vlastní, spravuje a provozuje, je na rozdíl od některých lokálních zdrojů, jejichž výpadky pomáhala i vykrýt, schopná zásobovat obyvatele a potravinářský průmysl v kraji kvalitní pitnou vodou,“ řekl Antonín Princ, předseda představenstva JVS ve zprávě o činnosti. Přispívá k tomu řada systémových investic, posilujících její odolnost a modernizaci technologií. Svaz loni vynaložil na investice 69 milionů Kč a dalších 14,8 milionů Kč na opravy. Nyní chystá také pořídit technologie na vlastní výrobu elektřiny, aby vodu dopravil do všech svých vodojemů i při plošném výpadku dodávek energií. Připravuje i digitalizaci provozních dat a matematický model soustavy, aby zefektivnil plán její údržby. Součástí strategie je rovněž postupná obnova dálkových řadů a přivaděče surové vody z přehrady Římov na Úpravnu vody Plav, kde se mění v pitnou. Celkovou produkci ale stále významně ovlivňuje využívání vlastních zdrojů vody v členských obcích JVS. Naopak významnými odběrateli vody ze soustavy se stávají průmyslové areály. Jejich podíl loni stoupl na 8.38 procenta, tedy 1,368 milionů kubíků vody. Z měst mají největší podíl České Budějovice s 28,55 procenty, Tábor s 10,23, Český Krumlov se 4,84 a Písek se 3,04 procenty.
Umění ve městě
Letos připravil organizátor, sochař Michal Trpák, hned na úvod zpestření nejen umělecké. Dne 5. června se uskuteční na náměstí Přemysla Otakara II. akce, při níž přímo před zraky diváků vznikne lavička. Na náměstí se představí robotický stroj zvaný Máša.
Pracuje na podobné bázi, jako 3D tiskárny, které vytvářejí trojrozměrné předměty podle zadání. Tentokrát vznikne lavička z betonu. Ovládat Mášu a lít do ní beton budou asistující umělci. Motto 12. ročníku je „Člověk, příroda a nové technologie.“
Studenti gymnázia adoptují hrob významného budějovického patriota
Polozapomenutou hrobku zakladatele a prvního ředitele českobudějovického Gymnázia Česká Matthiase Kocha chtějí vzít do péče současní studenti. Navrhují projekt adopce hrobů významných osobností, podobně jako je tomu na pražských hřbitovech. Na první pohled je to omšelá hrobka bez výzdoby, která je opuštěná na českobudějovickém hřbitově sv. Otýlie. Jen pomocí záznamů a dokladů z knih pohřbených je možné zjistit, že hrob je místem posledního odpočinku významného patriota Českých Budějovic, prvního ředitele a zakladatele nového gymnázia v České ulici Matthiase Kocha, který zemřel před 93 lety. Myšlenka rekonstruovat hrob tak významného člověka napadla vedení gymnázia. Jeho ředitel Antonín Sekyrka už inicioval několik schůzek se zástupci radnice i Jihočeského kraje. Pokud se vše povede, odstartuje krajské město nejen projekt adopce významných hrobů, ale bude mít i unikátní počin, kdy si péči o jeden z nich vezmou na starost mladí lidé. „Chceme vést studenty k úctě k odkazu našich předků,“ uvedl Sekyrka. Hrob Matthiase Kocha je přitom označený jiným jménem. I když Johann Lampl, jak stojí na desce, byl také ve své době čestným občanem města a přítelem Kocha, oba muži jsou téměř zapomenuti. Podle některých historiků i díky jejich německé národnosti. Ve své době přitom byli hlavně patrioty a kosmopolity. Hrobové místo, ve kterém jsou oba zmínění, má nezaplacený nájem od roku 1982. Seznam hrobových míst významných budějovických občanů mám připravený a rád bych, aby je město postupně získávalo do svého vlastnictví a mohlo se o ně starat.
Úspěch budějovických středoškoláků
V Praze či jiných evropských metropolích nejsou hotely na vodě žádnou vzácností, v dalších českých městech však chybějí.
Studenty Střední školy obchodní a Vyšší odborné školy v Českých Budějovicích před rokem a půl napadlo, že by takzvaný botel
mohl plout po Vltavě i na jihu Čech. A jak se před dvěma měsíci ukázalo, nápad to byl skvělý. S podnikatelským plánem Botel
proti proudu uspěli na 25. ročníku Mezinárodního veletrhu fiktivních firem v Praze, kde vyhráli hlavní kategorii.
Vesmírná sprcha v Budějovicích
Vznikla při vesmírné misi na Mars. Pomáhá se sprchováním astronautům a v posledních letech přispívá také k šetření vody na Zemi. Sprcha, která dokáže recyklovat vodu, je nyní k vidění v Českých Budějovicích. Vedle Londýna a San Francisca je to zatím jediné místo, kde se speciální technologie představuje. Podle Romana Nedvěda, jednatele firmy Agemon, která má sprchu nabízet ve střední Evropě, nejde o nic složitého. Je to technologie, kterou mají lidé třeba v bazénech. Jednotlivá zařízení jsou však high-tec. To zásadní je v místě, kudy voda odtéká do kanálu. „Tam je speciální čidlo, které je srdcem celého systému. Dvacetkrát za sekundu měří kvalitu vody a rozhoduje, jestli ji pustí do kanálu, nebo zpět do oběhu,“ líčí Nedvěd. S vystavováním začne firma letos. Na prodej se připravovala od roku 2012. „Chystáme předváděcí místa v Praze, Bratislavě a Pasově,“ líčí Nedvěd. Cílem je nasadit sprchy do komerčních provozů, ale i ubytoven či zázemí firem. Investoři jsou z Ameriky, ale vývoj, výroba a příběh jsou ze Švédska. Stojí za ní průmyslový designér Mehrdad Mahdjoubi, který se účastnil projektu Mars Mission mezi Johnsonovým vesmírným střediskem NASA a univerzitou Lund. Za úkol měl vymyslet řešení, jak šetřit vodu při vesmírné misi na Mars.
S přátelským pozdravem
Ivo Moravec
