ČESKÉ BUDĚJOVICE – MULTIFUNKČNÍ CENTRUM DLOUHÁ LOUKA
Objednatel projektu: Volejbalový klub České Budějovice, z.s.
Projektant: A8000
EXPERTIZNÍ POSOUZENÍ NÁVRHU
Objednatel: Útvar hlavního architekta města České Budějovice
Ing. arch. Jan Němec, hlavní architekt města
Vypracoval: prof. Ing. arch. Arnošt Navrátil, CSc.
1. Konzultace a informační zdroje
- Předmětem posouzení je návrh nové multifunkční haly, která by měla být postavena na místě stávající Všesportovní haly na území Dlouhé louky, která bude zbourána. Základní výklad a vysvětlení jsem dostal již během cesty autem od hlavního architekta města, pana Ing. arch. Jana Němce. Rozprava na magistrátu s radními a dalšími zástupci města, spojená s výkladem podaným členem autorského kolektivu atelieru A8000 Ing. arch. Petrem Hornátem 16.1.2019 a prohlídka stávající Všesportovní haly na Dlouhé louce posloužily jako úvodní informace. Dle sdělení je zásadním problémem nedostatečná světlá výška 9 m ve stávající Všesportovní hale, kterou nelze podle statického posouzení Ing Felixe navýšit. Světlá výška, jak bylo uvedeno, nevyhovuje pravidlům sportovní úrovně, ve které Volejbalový klub České Budějovice, z.s. hraje a je třeba ji zvýšit na 12,5m. Klub proto objednal vypracování projektové dokumentace na novou halu s multifunkčním využitím a lze předpokládat, že byl také hlavním konzultantem pro stavební program a jeho provozní uspořádání.
- Prohlídka stávající Všesportovní haly. Při prohlídce mně byly poskytnuty základní okótované výkresy Všesportovní haly.
- Část výkresové dokumentace a Průvodní zpráva DZSP – Dokumentace pro zadání stavebních prací multifunkčního centra Dlouhá louka vypracované atelierem A8000.
- Projednání návrhu na Fakultě architektury ČVUT v Praze na Ústavu nauky o stavbách dne 30.1.2018. Přítomni: Za Atelier 8000 Ing. arch. Martin Krupauer, Ing. arch. Petr Hornát a Ing. arch. Daniela Týfová, za město České Budějovice Ing. arch. Jan Němec, hlavní architekt a prof. Ing. arch. Arnošt Navrátil, CSc.
- Starší a nový statické posudky ocelové konstrukce stávající haly na Dlouhé louce, vypracované Ing. Felixem a zaslané Ing. arch. Janem Němcem. Dle těchto posudků není možné zvýšit světlou výšku stávající haly.
- Oficiální stránky statutárního města České Budějovice – informační portál www.CB-SPORT.CZ, Plán rozvoje sportu ve městě České Budějovice 2018–2025.
- Ing. arch. Arnošt Navrátil: Kandidátská dizertační práce „Ústřední zařízení pro tělovýchovu a sport ve městech střední velikosti“, část A – České Budějovice, vypracovaná na Fakultě architektury, katedře architektonické tvorby v roce 1976, spojená s podrobným průzkumem města.
- Konzultace s Ing. Vladimírem Janatou, CSc. – Excon, a.s. (www.excon.cz), spoluautorem návrhu ocelové konstrukce O2 ARÉNY v Praze.
- Konzultace s prof. Akad. arch. Vladimírem Soukenkou, zkušeným odborníkem a znalcem provozních potřeb a vybavení multifunkčních hal pro účely hudebních produkcí a dalších kulturní pořadů.
- Konzultace s Ing. arch. Milanem Šuráněm, autorem nového zimního stadionu v Třinci, koncipovaného rovněž jako multifunkční hala.
- Osobní poznatky z návštěv hal v Paříži (Berçy), Stockholmu (Globen), Vancouveru a Hamaru.
- Informace sdělené panem Ing. Ivanem Irem, mezinárodním sekretářem ČVS.
- FIVB – Official Volleyball Rulles 2017–2020
2. Funkční náplň stavby
V dokumentu Plán rozvoje sportu ve městě České Budějovice 2018–2025 je uvedeno že v souladu s Plánem rozvoje sportu v Jihočeském kraji a v souladu se strategickým plánem města pro období 2017–2027 je třeba zejména dle Priority C 4: Zlepšit kvalitu a nabídku infrastruktury pro volnočasové, kulturní a sportovní aktivity, která spočívá v:
„Zajištění kvalitní infrastruktury pro kulturní, sportovní a společenské aktivity obyvatel, která umožní konání akcí nadregionálního, či národního významu a dále zlepšení přístupnosti a rozšíření pestrosti a nabídky infrastruktury, objektů a prostor, které mohou zejména mladí lidé využít pro neorganizované volnočasové činnosti“.
Předpokládám, že předmětná stavba představuje konkrétně součást strategického plánu, tj. zajištění kvalitní infrastruktury pro kulturní, sportovní a společenské aktivity obyvatel, která umožní konání akcí nadregionálního, či národního významu.
3. Umístění stavby
Významným historickým kompozičním a funkčním fenoménem města je nesporně Sokolský ostrov, který byl a stále je vzhledem ke své poloze středem zájmů od prvních dob rozvoje města. V 16. století sloužil jako cvičná střelnice vojenské posádky města, v roce 1899 byla na ostrově u jezu na rameni Malše zřízena městská plovárna, která byla později v důsledku meliorací zrušena. V roce 1924 byl na ostrově vybudován sokolský sletový stadion a tato skutečnost přispěla k tomu, že ostrov byl v roce 1928 převeden do správy Sokola. Tento akt zásadně ovlivnil další vývoj ostrova se sportovním programem a definitivní sportovní, volnočasová a společenská funkce Sokolského byla potvrzena skvělým padesátimetrovým a skokanským krytým bazénem realizovaným v roce 1971 podle návrhu architekta Böhma. Zastřešení haly je provedeno konstrukcí z ocelových lan, která v té době u nás patřila nesporně k výjimečným a technicky náročným konstrukcím. Půdorysně i objemově měkce tvarovaná hmota bazénu působí v prostoru zeleně vyváženě a příjemně. Prostřednictvím ostrova proniká mohutný klín veřejné zeleně, přírodních, rekreačních a sportovních ploch v podstatě do samého středu města a vytváří zelenou podnož drobně členěné historické siluetě města. V roce 1973 byla na tehdejším Útvaru hlavního architekta Českých Budějovic vypracována studie, která, mimo jiné, naznačila propojení: Historické centrum města – Sokolský ostrov – Dlouhá louka. Vybudováním pěší lávky podle studie ÚHA, získala celá tato oblast přímý pěší tah do centra města a území Dlouhé louky se stalo významným rozvojovým územím pro společenské, sportovní a rekreační aktivity obyvatel. To zřejmě také vedlo k rozhodnutí zde umístit stávající Všesportovní halu (konec 70-tých let), která má být zbourána a na stejném místě nahrazena novým Multifunkčním centrem Dlouhá louka. Tato podmínka vyplývá z platného územního plánu města. Ze situace je patrné, že zastavěná plocha nové multifunkční haly je téměř dvojnásobek stávající haly s rozměry 119 m po delší straně, 66,6 m kratší strany. Není mi známo, do jaké míry byla tato okolnost v předcházejících stupních (DÚR) projektové dokumentace prověřena z hlediska zastavěné plochy a celkového objemu. Více vizualizací, model… Pro takto závažné rozhodnutí by to mělo být provedeno. V každém případě by bylo vhodnější provést toto posouzení před DÚR (04/2017)
4. Hrací plochy a kapacity diváků MFC
Z průvodní zprávy: Multifunkční hala A: plocha arény min. 45x24m, min. 35×25,5m, min. světlá výška 12,5m, počet diváků (sedaček): pevné tribuny 2102 míst k sezení a teleskopické tribuny 264 míst k sezení, celkem 2366 míst k sezení, na tribunách ve 3.NP cca 70 míst k stání, VIP lounge cca 100-150 míst, počet diváků na ploše arény A proměnlivý dle sportu, kulturní akce (a dodržení PBŘ), max. 300 nepřipevněných sedadel (spojených do řad), max. 1000 připevněných sedadel, max. 1000 osob k stání, celková max. kapacita při různých režimech provozu je stanovena PBŘ. Sportovní hala B: plocha arény min. 45x24m, min. světlá výška 9 m, počet diváků (sedaček): pevná tribuna 180 míst k sezení, vestavěné lavice podél hrací plochy arény cca 125 míst k sezení, na tribunách ve 2.NP cca 60 míst k stání.
V případě potřeby větší kapacity diváků lze použít teleskopické tribuny s kapacitou 264 míst k sezení, kapacita sedadel se zvýší na celkem 2516 sedadel + 70 nouzových míst k stání. Hrací plocha bude v tomto případě 35 x 25,5 m. Tato redukovaná plocha umožňuje: Volejbal, včetně všech, již výše uvedených sportů, které mají plošné nároky podstatně menší než volejbal. Neumožňuje však při této zvětšené kapacitě diváků tradiční a divácky oblíbené sporty v českých zemích – tenis, futsal, florbal, házenou.
Pro případ kulturních vystoupení, kdy je potřeba souvislé kapacitní hlediště a rozsáhlé jeviště lze navýšit počet o sedadla umístěna na ploše v max. počtu 1300 sedadel, takže je maximální celková kapacita 2516 + 1300 tj. 3816 sedadel. Pro některé produkce lze samozřejmě poskytnout za jednotné vstupné místa k stání. Alternativní využití, zábavné žánrové produkce a různá vystoupení, jsou samozřejmě značný hlavním ekonomickým přínosem. Promotéři, kteří zajišťují celou „šňůru“ pořadů dávají přednost podstatně větším kapacitám diváků, než je v možnostech této haly.
Sportovní hala B je v podstatě tréninková sestava, s možností menší tribuny.
5. Potřebný prostor a kapacita diváků pro mezinárodní a olympijské soutěže
Podle sdělení mezinárodního sekretáře ČVS pana Ing. Ivana Ira je výška 12,5m požadovaná pro nejvyšší mezinárodní a olympijské soutěže, včetně požadavků na min. rozměry hrací plochy a také na dostatečnou kapacitu diváků. Dle Official Volleyball Rulles 2017–2020 je požadovaná světlá výška 12,5m, volná plocha délky 35 m (min. 28 m) a šířky 25,50 m (min. 21,5 m), viz přiložený obrázek. U OH a světových šampionátů je požadovaná kapacita 15 tisíc sedadel, u ostatních, např. finále Grand Prix byla kapacita cca 10 tisíc sedadel. Nikde nebyla u těchto soutěží podle mého zjištění kapacita nižší než 5 tisíc sedadel.
6. Konstatování
6.1. Multifunkční haly pro kulturní, sportovní a společenské aktivity jsou typologickým druhem, který se začal stavět ve druhé polovině dvacátého století především z ekonomických důvodů a vedl k maximální univerzálnosti a poskytování atraktivní zábavy co největšímu počtu diváků. Provozní náklady těchto hal nelze pokrýt ze vstupného. Jsou to především reklamy a televizní práva, které mají hlavní podíl na pokrytí těchto nákladů. Tyto objekty jsou charakterizované větší kapacitou sedadel maximálním počtem a atraktivitou sportovních či kulturních akcí. Proto je obvykle v multifunkčních halách hlavní sportovní plochou hokejové kluziště, jehož rozměry umožňují všechny halové sporty. Světlá výška bývá ve většině případů rovněž dostatečná, protože se doporučuje z hlediska namrzání střešní konstrukce alespoň 13 m. Tyto předpoklady má Budvar aréna s cca 6200 sedadly.
Rozhodnutí o tomto druhu staveb je významný politický, ekonomický a odborný akt, kterému obvykle předchází provozně ekonomická rozvaha, společně s budoucím provozovatelem, která by měla být závazným podkladem pro konkrétní a podrobný provozní a stavební program stavby. Při diskuzi na magistrátě 16. 1. 2019 jsem položil při představení projektu otázku, zda existuje provozně ekonomická rozvaha, která by dokládala reálnou a efektivní využitelnost v průběhu času jako jeden z podstatných aspektů trvalé udržitelnosti. Provoz této stavby bude trvale zatěžovat rozpočet města. Z reakce účastníků jsem usoudil, že takový dokument patrně neexistuje. To je situace, která může oprávněně vyvolat rozpaky a rozpor v názorech na celý záměr a jeho přípravu.
6.2. Z koncepce provozu multifunkční haly lze usoudit, že architekti respektovali základní požadavky objednatele, kterým je Volejbalový klub České Budějovice, z.s. Navržená sportovní plocha splňuje všechny plošné rozměrové požadavky pro volejbalové soutěže na nejvyšší světové úrovni, včetně nutné světlé výšky 12,5 m nad hrací plochou. Do těchto podmínek patří ovšem také podmínka počtu sedadel pro diváky, viz odstavec 5. Pokud tato podmínka není splněna, není de facto nutná ani světlá výška nad hrací plochou 12,5 m. Zde je zřetelný nesoulad v požadavcích objednatele na prostorové podmínky haly. Je třeba si uvědomit, že světlá výška ovlivňuje podstatně celkový objem vnitřního prostoru, který je nutno vzduchotechnicky upravovat, vytápět, nebo chladit, a tudíž se tyto potřeby podílí významně na realizačních a provozních nákladech.
6.3. Při projednání návrhu multifunkční haly na Fakultě architektury ČVUT v Praze na Ústavu nauky o stavbách dne 30.1.2018 s autory jsem upozornil na nevhodně navrženou tribunu na kratších stranách, jejíž důsledkem je prokazatelně nedostatečná viditelnost na celou plochu, na provozně nevhodné řešení celého bloku šaten u haly B. V poskytnutých podkladech jsem nenalezl tzv. „kostku“ – dnes již standardní multimediální zařízení zavěšené na stropní/střešní konstrukci s obrazovkou o velikosti cca 5 krát 3,4 metry. Byl jsem ujištěn, že toto zařízení bude doplněno.
Ze zaslaných podkladů jsem následně zjistil, že v případě dodatečného zavěšení kostky, bude v místě zavěšení snížena navržená výška haly 12,5m o výšku kostky dle místa a způsobu zavěšení. Návrh jsem konzultoval s prof. Akad. arch. Vladimírem Soukenkou, který spolupracuje s architekty a statiky na projektech kulturních a multifunkčních staveb. Zvolenou konstrukci zastřešení nepovažuje za vhodnou, a to z důvodů malé flexibility pro zavěšování různých scénografických a akustických prvků. Rovněž Ing. Janata, CSc. považuje v tomto případě nosnou konstrukci z lepených plnostěnných dřevěných vazníků za nevhodnou. Oba dva doporučují ocelovou konstrukci, doplněnou standardním ocelovým roštem na zavěšení potřebných scénografických a akustických prvků.
6.4. Stávající Všesportovní hala je navržena dle obvyklých provozních požadavků sedmdesátých let a dispoziční řešení je vyhovující i pro současné potřeby. Stavební provedení je kvalitní, kromě značně degradovaných prosklených ploch z boletických panelů. Dle sdělení osoby, která nás doprovázela, funguje hala dobře. K hale byla později přistavena tréninková běžecká dráha.
Hrací plocha má rozměr 47,70 x 28,00 m, světlá výška haly je 9,10 m. Aktuální kapacita je 1120 sedících diváků. Z poskytnuté kótované dokumentace haly jsem si ověřil že je reálné na úrovni podlahy zvýšit kapacitu sedících diváků trvalou instalací min. 3 řad výsuvných tribun pod hledišti o minimálně 444 sedících diváků, případně instalovat na galerii za hlavními hledišti (mimo prostor VZT) min. 2 zvýšené řady sedadel s celkovou kapacitou 4×60 sedadel, tj. 240 sedadel. Celkem 1804 sedadel. Pokud by na galerii nebyla instalována sedadla je možné za stávajícími řadami využít stání pro 2 řady, celkem 360 stojících diváků a docílit celkem 1964 míst.
O stanovisko k posouzení ocelové konstrukce Všesportovní haly jsem požádal pana Ing. Janatu, CSc. z firmy Excon s.r.o., se kterým často spolupracuji. Je velice zkušeným statikem zejména v oboru sportovních staveb a spoluautor návrhu zastřešení O2 Arény v Praze. Cituji odpověď:
„Ve zprávě se praví, že konstrukce je fyzicky a morálně vyčerpaná. Pokud není zkorodovaná (což dle zprávy není), nemůže být fyzicky vyčerpaná, protože není dynamicky namáhaná. Fyzická životnost 50 let je v tomto případě neopodstatněné tvrzení. Morálně může být zastaralá, pokud se má hala využít pro, jiné účely, např. zatížení multimediální kostkou, nebo pro koncerty, nebo je nízká apod.“
„Využití profilů 1,08 – 1,15 podle platných norem není nic hrozného, ani neobvyklého. Nemůže to být argument pro odstranění stavby. Navíc u materiálu 11 370 z té doby je pravděpodobné, že mez kluzu je významně vyšší než tabulková. Bylo by vhodné provést materiálové zkoušky.“
„V tomto případě lze využít také poslední odstavec čl. 6.1.4. ČSN 73 2604, kdy u existujících konstrukcí navržených podle dříve platných norem lze uvážit sníženou úroveň spolehlivosti. Pokud ani to nepomůže, lze dlouhodobě konstrukci provozovat v rámci řízení rizik.“
„V současné době je mnoho sportovních staveb, (i extraligových stadionů) provozováno v rámci řízení rizik dle ČSN 73 2604. Většinou to spočívá v monitoringu sněhu a jeho případným odklízením.“
„Posudek by měl být doplněn relevantním statickým výpočtem na základě dostupné, resp. náhradní dokumentace dle ČSN 73 2604.“
7. Závěr
O expertizní posouzení mě požádal počátkem roku pan Ing. arch. Jan Němec, hlavní architekt města. Nijak se netajil s tím, že jde o stavbu, která je předmětem mimořádného zájmu obyvatel.
Ve svém posouzení jsem se naprosto objektivně pokusil na základě poskytnutých podkladů a dalších dostupných informací, vlastních zkušeností a poznatků a s pomocí dalších odborníků a zkušených projektantů, kteří byli ochotni se s těmito podklady seznámit, formulovat uvedené postřehy. Není namístě, abych vyslovil jakákoliv doporučení. Ale je třeba si přiznat, že aktuální stav je velkým politickým, ekonomickým a odborným otazníkem, na který musí reprezentace města reagovat.
V roce 2018 byl vypracován Plán rozvoje sportu 2018-2025. Podle mého názoru je tento dokument vypracován velice podrobně a je výborným podkladem pro následující dokument, který by mělo město mít – generel sportovních a tělovýchovných zařízení. Tento dokument by byl dostatečnou odbornou zárukou pro naplnění Plánu rozvoje sportu.
V Praze 18. 3. 2019 Prof. Ing. arch. Arnošt Navrátil, CSc
