Milí přátelé, posílám Vám zprávy z uplynulého týdne.
LAVIČKY Z MĚSTA NEMIZÍ
Ve městě máme asi tři tisíce laviček. Nejvíce jich je v centru a na sídlištích. Posadit se na ně můžeme na náměstích, u řeky a u autobusových zastávek, v parcích, u dětských hřišť a na řadě dalších míst. Vzhledem k tomu, že jde o desítky typů, každá lavička vyžaduje specifickou a hlavně pravidelnou údržbu, která je finančně celkem náročná. Některé typy laviček není možné opravit na místě, ale musí se demontovat a odvézt do dílny a po obnově opět vrátit na své původní místo. Lavičky nejčastěji vyžadují výměnu výdřev, lakování a dotažení spojů. Na jaře je nejvhodnější doba na údržbu, protože za chvíli tady máme léto (možná už ho tady máme), což je pochopitelně čas, který k posezení na nich přímo vybízí. Postupně lavičky obměňujeme a typově sjednocujeme. Snažíme se reagovat na podněty občanů a lavičky doplňujeme tam, kde si ji lidé přejí a kde je to možné.
10 000 KROKŮ
Dubnové kolo Výzvy 10 000 kroků oficiálně podpořilo 91 měst a obcí České republiky. V soutěži mezi nimi zvítězil Slaný před Dobříší a Zábřehem, následovaly Bruntál, Olomouc, Krnov, Prostějov, Turnov, Kutná Hora a Uherské Hradiště. Výzva dokázala zvednout z gaučů tisíce lidí. V některých obcích byla výzva extrémně oblíbená a výzvy se tam účastnil každý padesátý občan! Nejvíce lidí se zapojilo ve městech: Olomouc (613), Krnov (503), Prostějov (444), Turnov (335), České Budějovice (276), Zábřeh (257), Dobříš (248), Brno (240), Bruntál (199) a Slaný (198). Výzva dala do pohybu i firemní kolektivy a školní třídy. V uplynulém týdnu se psalo, že v Českých Budějovicích chybí silnice. Problémy s dopravou nevyřeší jen nové silnice. Pomohlo by přesedlat na kolo nebo si vyzkoušet po městě chodit pěšky. V devadesátých letech vyšel v týdeníku The Economist článek o dopravě a dopravních zácpách, který následně přetiskl i Respekt. Šlo o shrnutí závěrů studie, ze které jasně vyplývalo, že nová silnice přináší nové zácpy. Jako jeden z příkladů byly uváděny dopravní zácpy na dálnici kolem Frankfurtu nad Mohanem, od kterých nová dálnice nepomohla. (Zdroj: www.desettisickroku.cz)
MISCELLANEA
OPRAVA DŮLEŽITÉ KOMUNIKACE. Letos v červenci se opraví část silnice v ulici Boženy Němcové, jejíž stav je neuspokojivý. Frekventovaná komunikace spojuje mimo jiné Mánesovu ulici s hlavním areálem Nemocnice České Budějovice. Práce by měly trvat 50 dnů a budou soustředěny do období prázdnin. Opravy se dotknou úseku mezi ulicemi Jánskou a Emila Pittera. Předpokládaná cena opravy je sedm milionů korun. Snahou je opravovat tak, aby se jak jen to umenšily dopravní problémy.
VEŘEJNÁ BUDĚJ(OVI)CKÁ DOPRAVA. Už pět měsíců lze koupit jízdenku na MHD přímo v auto- nebo trolejbusu prostřednictvím bezkontaktní platby. S virtuálními jízdenkami za skoro 3 miliony korun se už svezlo 146 tisíc lidí. Za necelý půlrok virtuální jízdenka předstihla elektronické jízdné SMS i Sejf jízdenku. V dubnu 2022 nákup jízdenky ve voze využila jedna sedmina cestujících. To se dosud elektronickému jízdnému nedařilo. Společně virtuální, SMS i Sejf jízdenku nyní využívá už 36% cestujících. Prodej virtuálních jízdenek budějovický dopravní podnik spustil jako součást projektu „Rozvoj prvků telematiky pro zvýšení kvality a atraktivity služeb MHD v Českých Budějovicích“. Projekt je spolufinancován z fondů EU. Díky projektu mají cestující vyšší komfort. Projekt přispěje i ke zlepšení řízení provozu, komunikaci řidičů s dispečery a informování cestujících. (Zdroj: 16.05.2022 mhd86.cz)
BOTIČKY V ROUDENSKÉ. Novinář Radek Gális napsal glosu o parkování: „Na plácku ve vnitrobloku mezi panelovými domy v ulici L. M. Pařízka a Roudenská, kde přes dvě desítky let parkují normálně auta na zaprášeném plácku za kontejnery, jež nemá jiné využití a kde žádný zákaz není, se v pátek v poledne objevily u všech pěti zaparkovaných aut botičky. Je to specifický způsob, jak se vedení města, které mimochodem slíbilo před minulými komunálními volbami, že např. zatrhne kruhový objezd na náměstí Přemysla Otakara II., snaží před těmi nastávajícími naštvat občany.“ A moje poznámka k tomu: „Městské policii byla zaslána písemná stížnost na zeleni parkující vozidla zejména s ukrajinskou státní poznávací značkou. Městská policie musela konat. V místě (na tom plácku mezi domy, jak napsal pan Radek Gális) mohou parkovat držitelé parkovacího oprávnění. To ovšem neplatí pro parkování na trávě.“ A ještě dovětek k parkování cizinců. „Od roku 2017 je v metodice k parkovacím zónám zakotveno vydávání parkovacích oprávnění pro občany jiné členské země EU a zemí mimo EU žijících v ČR. Cizinci mají možnost získat parkovací oprávnění na základě průkazu o povolení k pobytu nebo o přechodném pobytu či na základě hraniční průvodky. Cizinci mimo EU musí mít platné vízum nebo průkaz o povolení k pobytu. V souvislosti s napadením Ukrajiny dostávají uprchlíci vízum „DOČASNÉ OCHRANY“ dle zákona §47 č. 326/1999 Sb. a zákona č. 65/2022 Sb. a mohou si žádat o vydání parkovacího oprávnění. (Zdroj: ceskobudejovicky.denik.cz/ctenar-reporter/glosa-radka-galise-o-parkovani-v-ceskych-budejovicich-20220514.html)
PTÁCI VE MĚSTĚ. S pokračujícím jarem ožívá i příroda. Dobře viditelné je to například na příletu stěhovavých ptáků. Už tu máme rorýsy (s jejich zvonivým pokřikem „sriiirr“), vlaštovky, jiřičky a řadu dalších druhů. Z těch vzácných už hnízdí sokoli, sovy, orli či jeřábi popelaví. Z běžných pak například sýkory, budníčci nebo pěnkavy. Ve městech se čím dál častěji zabydlují holubi hřivnáči. Některé druhy se ale při hnízdění dostávají do konfliktu s lidmi. „Pták postaví hnízdo na místě, které se nám nelíbí. Ale je potřeba vědět, že jejich ničení i samotné rušení je nezákonné. Všechny druhy ptáků jsou u nás chráněné, včetně jejich hnízdišť,“ upozoril ornitolog Jan Havlíček z Fakulty zemědělské a technologické na Jihočeské univerzitě. Pokud si chtějí lidé fasádu ochránit, je dobré na to myslet včas. „Nejlepší ale je, když uděláme ústupek. Pod hnízdo lze kvůli trusu například umístit karton. Celkově bychom měli být rádi, že tu ještě nějací ptáci jsou,“ uvažuje Jan Havlíček. Lidé se často naopak snaží pomáhat ptákům tím, že je krmí. Na jaře jim tím ale škodí. „Ptáci potřebují úplně jinou potravu, než jsme jim schopní dát. Chybí jim pak důležité aminokyseliny, stopové prvky a vitaminy. Krmení navíc podporuje druhy, které vyhání ostatní,“ varuje Havlíček (www.birdlife.cz/zapojte-se/pomoc-ptakum/prikrmovani/jak-spravne-prikrmovat). Nejlepším způsobem, jak ptáky podpořit, je podle něj například udržování rozmanité zahrady. Nesekat tak často trávu, vysadit pro ptáky atraktivní keře, například bez černý nebo šípek. Vhodné je i nechat v rohu zahrady hromadu pořezaných větví. (Zdroj: 20.05.2022 Mladá fronta Dnes – Marie Kučerová)
NA NÁMĚSTÍ je od neděle více květin.
NEDĚLNÍ KUL.TURISTA. V neděli po obědě se začínalo v Kališti ukázkou cvičení mladých hasičů. Pak byla dobrá zmrzlina a procházka přes pole, louky a les do Třebotovic, kde si děti užily keramickou dílnu u Štarků.
POD ČAROU
VLTAVSKÁ FILHARMONIE. Vltavskou filharmonii postaví Praha podle návrhu dánského architektonického studia Bjarke Ingels Group (BIG / big.dk/#projects). Stejné studio stojí i za návrhem COPENHILL/AMAGER BAKKE – známého kodaňského zařízení pro energetické využití odpadů. Nový areál společnosti Google v Kalifornii navržený týmem kolem Bjarkeho Ingelse byl otevřen před několika dny. Bjarke Ingels říká, že chce dát Praze sto první věž. BIG zvítězili v mezinárodní architektonické soutěži, kde se sešlo 19 návrhů. Budova by měla odstartovat rozvoj jednoho z největších pražských brownfieldů Bubny-Zátory, na jehož místě má vyrůst nová čtvrť až pro 25 tisíc obyvatel. Dokončení nové budovy filharmonie, která město vyjde na zhruba šest miliard korun (ta suma nebude konečná, ale tak to u takových staveb je), v Praze plánují na rok 2032.
Vítězný návrh zahrnuje nejen tři koncertní sály, ale také třeba kreativní centrum pro Městskou knihovnu v Praze. Součástí budovy má být též kavárna nebo střešní restaurace. Střecha, která nabídne výhled na hlavní město, má být pokračováním náměstí, které před filharmonií vznikne. Půjde na ni vystoupat přímo z ulice, aniž by návštěvník musel vkročit dovnitř budovy. Výsledky soutěže ještě musí v červnu potvrdit pražské zastupitelstvo. Poté uzavře Praha se studiem smlouvu na dopracování návrhu a zpracování projektové dokumentace. Martin Fendrych napsal: „Vltavskou filharmonii potřebujeme k životu. Bez kultury jsme jen myši lovící potravu.“ (Zdroj: byznys.hn.cz/c1-67070940-praha-postavi-vltavskou-filharmonii-podle-danu-podivejte-se-jaka-stavba-se-ma-stat-dalsi-ikonou-metropole; nazory.aktualne.cz/komentare/vltavskou-filharmonii-potrebujeme-k-zivotu/r~628c73d6d68e11ec8b4e0cc47ab5f122;
denikn.cz/883557/chceme-dat-praze-sto-prvni-vez-rika-svetovy-architekt-bjarke-ingels-autor-budouci-vltavske-filharmonie/?ref=list)
BUDIŽ PLYN. Zemní plyn bude Evropa podle oslovených odborníků potřebovat ještě řadu let. Dodávky ruského plynu lze postupně nahradit dodávkami plynu z jiných zemí, ale i investicemi do zelené energetiky, tedy obnovitelných zdrojů. Podle obchodního ředitele skupiny UCED a odborníka na novou energetiku Václava Skoblíka členské státy Evropské unie v současné době plánují pokračovat ve vysokých investicích do zelených řešení, hodnotí však také postoj ke strategii EU Green Deal. „Na stole jsou varianty jak pozastavení některých opatření, tak i naopak další urychlení výroby elektřiny v obnovitelných zdrojích. Příprava Green Deal bohužel nešla ruku v ruce s plány na změnu energetické zdrojové infrastruktury z pohledu zajištění stabilních a spolehlivých dodávek elektřiny,“ řekl Skoblík. Rychlé odstavování uhelných a jaderných elektráren dostalo podle něj unii do složité situace. „Rychlé řešení bez dalšího využití zemního plynu neexistuje. Zemní plyn bude i dalších letech pro výrobu elektřiny a zajištění stability dodávek elektřiny i zajištění provozu našich průmyslových výrobců nezbytný,“ uvedl Skoblík. Ruský plyn lze podle něj postupně nahradit dodávkami plynu z jiných zemí. „Cílem musí být ale vysoká diverzifikace zdrojů, kdy maximální objem dodávek plynu z jedné země by neměl přesáhnout 20 procent. Jednou z cest snížení závislosti na dovozu plynu je i reálné zvýšení těžby zemního plynu v Evropě,“ dodal Skoblík. (Zdroj: oenergetice.cz/plynarenstvi/odbornici-zemni-plyn-bude-evropa-potrebovat-jeste-radu-let)
S pozdravem a přáním pevného zdraví
