31 let, OSVČ, trenér, lektor

V roce 2006 maturoval na gymnáziu v Milevsku, poté pokračoval ve studiu na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. Nejprve na ekonomické fakultě a poté i na pedagogické fakultě.

Jeho dlouhodobým velkým zájmem je rozvíjející se moderní sport florbal. V současné době v daném sportu působím především v roli trenéra, školitele trenérů i funkcionáře.

V letech 2008 až 2011 působil jako šéftrenér florbalového klubu Sokol Písek. Od roku 2011 až 2016 působil na pozici trenéra několika mládežnických družstev ve florbalovém klubu FBC Štíři Č. Budějovice. Mezi největší trenérské úspěchy patří výchova více než desítky hráčů, kteří dnes pravidelně nastupují v nejvyšších celostátních soutěžích i mimo České Budějovice. Jedna hráčka je i členkou juniorské reprezentace ČR a držitelkou bronzové medaile z MS 2018.

Od roku 2012 až 2016 působil ve vedení klubu FBC Štíři Č. Budějovice a podílel se aktivně na jeho výrazném vzestupu. Po cca roční pauze se opět vrátil do florbalového prostředí, a to jako spoluzakladatel a předseda Florbalové akademie Č. Budějovice.

V letech 2009 až 2013  byl hejtmanem Jihočeské florbalové unie, od roku 2010 až po současnost působí jako školitel trenérů a regionální metodik Českého florbalu.

Je ženatý, bezdětný. Mezi jeho zájmy kromě sportu patří i cestování.

„O zapojení do politického dění jsem začal uvažovat před několika lety, a to zejména v souvislosti s projekty výstavby nových sportovních hal. Dalším impulsem byl odchod HC Mountfield z Českých Budějovic. Byl jsem osloven hnutím Občané pro Budějovice a shodli jsme se na tom, že komunální politika není o stranách či politickém přesvědčení, ale o lidech, jejich citu pro město a znalosti místní problematiky.

Ve volebním období 2014-2018 se v oblasti sportu udělalo mnoho chyb, které bych rád pomohl napravit. Například nepovedená stavba centra halových sportů.

V poslední době se podporují některé sportovní kluby nekoncepčně, v rovině mimo vyhlašované dotační programy. To vždy budí určité emoce a pochyby. Jednomu se schválí a druhému se zamítne. Kdo vůbec má nárok nesystémově žádat a kdo ne? Je to o kontaktech a známostech (“klientelismu“), nebo o kvalitě předloženého projektu? A proto by schválených nesystémových podpor mělo být určitě méně než v minulém volebním období.

Důležitá je podpora pohybu dětí ve věku 6 až 12 let. Zde se nejvíce utváří návyky a vztah k pohybu – sportu. Tato oblast by měla být určitě více podporována ze strany města, a to nejen dotacemi pro jednotlivé sportovní kluby, ale především lepší infrastrukturou. Stále jsou v Č. Budějovicích základní školy, které disponují malými, nevhodnými tělocvičnami o rozměrech většího obývacího pokoje (cca 10x8m a 8x7m), kde je sportování v podstatě nemožné a nebezpečné. V neposlední řadě i kapacita plaveckého bazénu je hraniční a někdy až za hranou. Počet opravdu bezpečných stezek pro dětské cyklisty a in-line bruslaře (rodiny s dětmi), je také nízký. Pak jsou tyto stezky přeplněné a pohyb po těchto stezkách nebezpečný. Místo sportovního vyžití zde dochází ke stresovým situacím.

V komunální politice považuji za nejdůležitější, aby realizované projekty opravdu fungovaly ve prospěch občanů. Zároveň je zde důležitá kontinuita a koncepční práce, nikoliv revoluční změna po každých volbách. Rád bych se zaměřil na problematiku dětského a rodinného sportovního vyžití, jelikož sport je ideální prevencí před nežádoucími sociálně-patologickými jevy (nicnedělání a bezcílné zevlování, vandalismus, agresivní chování, drogové závislosti, kriminalita atd.).“