Každý člen zastupitelstva má svůj mandát vykonávat svědomitě, v zájmu města a jeho občanů. Konkrétně pak tento závazek uvedený v zákoně o obcích naplňuje účastí na jednání zastupitelstva, diskusními příspěvky k projednávaným bodů, tlumočením názorů občanů – svých voličů, se kterými se jistě setkává – k jednotlivým bodům programu, předkládáním návrhů na usnesení k nim a hlasováním o nich. Tedy – mělo by to tak být, ale bohužel často není.
Poslední jednání zastupitelstva poctil svou přítomností také předseda jihočeské ODS, ministr Martin Kuba. Během čtyř hodin projednávání věcných bodů nepronesl jediný diskusní příspěvek, nenavrhl žádné, z jeho pohledu lepší řešení problémů, kterými se zastupitelstvo zabývalo. Jistě, může to být i vyjádření důvěry v dobrou práci současné politické reprezentace a v to, že si smysluplné a prospěšné návrhy zaslouží i podporu opozice…
Nebývalá řečnická aktivita pana ministra ale nastala v bodě diskuse zastupitelů. Dramatickým hlasem bylo nutné všem připomenout, že primátorovi města policie sdělila obvinění ze zneužití pravomoci úřední osoby a porušování povinností při správě cizího majetku, ale bylo především potřebné – zřejmě dle přísloví, že nejlepší obrana je útok – rovnou obvinit primátora i z toho, z čeho jej neviní ani policie. Tedy rychle si udělat alibi, které by omluvilo hlasování hned pěti ze současných osmi členů zastupitelského klubu ODS, kteří v srpnu 2007 ještě coby radní tohoto města schválili parametry smlouvy se společností Bit Servis. Ano, té smlouvy, jež je prapůvodem celé kauzy oprávněnosti podpisu takzvaného dodatku číslo dvě.
A tak člen vlády přispěchal se svérázným vysvětlením, kterým poučil všechny přítomné, že v roce 2007 „pouze“ s dalšími členy ODS hlasoval pro parametry smlouvy, kterou svým hlasováním uložil primátorovi podepsat. Odpovědnost za takto uzavřenou smlouvu ale nese pouze primátor, nikoliv člen rady. Ten dle podivuhodného výkladu pana ministra Kuby totiž není povinen postupovat při správě města s péči řádného hospodáře a není ani povinen znát zákony.
Má-li ovšem platit tato pochybná premisa, pak logicky platí i to, že za rozhodnutí vlády je odpovědný výlučně premiér, ten musí znát jako jediný zákonné normy, zatímco ministři nikoliv. Ministři nejsou odpovědní za to, jak ve vládě hlasují? Pěkně divoká představa, nemyslíte? Anebo snad pan ministr Kuba coby někdejší člen městské rady říká, že zákony neznal a tudíž svou činnost radního vykonával naprosto nekvalifikovaně a nekompetentně?
Znalce poměrů nepřekvapí, že zásadu měřit všem stejným metrem jihočeská ODS vedená panem Kubou už dávno vyměnila za výnosnější princip „rovných a rovnějších“. Nechť si jí ještě poslední měsíc užije.
