
V pozici investiční náměstkyně (2002-2006) jsem s projektantem vedla dlouhé debaty ohledně různých detailů, které mohly dost fádní projekt oživit. Něco se podařilo, něco hůře. Konečně, je třeba ctít nějaká autorská práva. Po realizaci první etapy jsme vyhodnotili některé nedostatky a domluvili se na jejich odstranění při realizaci dalších etap. Jednalo se kromě jiného o naprosto nevhodné, či spíš uživatelsky nepochopené, stojany na kola. Ano, jsou to takové ty osamocené tyče s ušima, u kterých kolo většinou nenajdete, protože nikdo neví, o co jde.
Další etapy už zajišťoval jiný investiční náměstek a komunikace s investičním odborem ohledně Lannovky poněkud vázla. Tak se stalo, že se v první části nezměnilo nic a v druhé se opakují stejné stojany na kola jako v první plus mohutné spirály, ke kterým lze kolo těžko zamknout a člověk navíc riskuje osmu. Navíc jsou tyto stojany umístěné naprosto nesmyslně mezi lavičkami. Také jsem tam ještě žádné kolo neviděla zamknuté.
A korunu všemu dala závěrečná „fontána“. Z důvodu šetření rada přes mé protesty rozhodla o úsporné variantě. Na údržbu náročnější vodní prvek, který by výrazně zlepšil místní mikroklima, vystřídaly dva potůčky a „les“ tvarovaných platanů, jejichž údržba bude v konečném důsledku stejně náročná jako u toho původního vodního prvku. A korunu všemu dal nevkusný sádrový trpaslík Samson na pítku. Zkrátka po deseti letech od zahájení přípravy rekonstrukce nám primátor Tetter opět dokázal, že Budějovice považuje za maloměsto.
Ivana Popelová