O čem se mluvilo, o čem se psalo? Zprávy z médií z uplynulého týdne pro vás jako vždy vybírá předseda našeho hnutí a náměstek primátora Ivo Moravec.
K letišti
Provoz Jihočeského letiště je podle vedení města České Budějovice dlouhodobě ztrátový a město proto musí každoročně příspěvky navyšovat. Příští rok by se příspěvek na letiště od města měl pohybovat okolo 72 000 000 Kč, a to jsou pro město z rozpočtu velmi významné peníze, které by popřípadě mohlo investovat do jiných záležitostí, které České Budějovice pálí víc než letiště. Vedení města už dlouhodobě avizuje, že je současná situace ohledně letiště pro město neudržitelná. České Budějovice přitom nejsou vlastníky areálu nebo budov. Budovy a hlavně pozemky v areálu letiště má ve vlastnictví Jihočeský kraj. Jejich hodnota přitom přesahuje téměř 3 miliardy korun. V souvislosti s tím se Jihočeskému kraji ozvalo už několik investorů, kteří by měli zájem pozemky si pronajmout, což by kraji mohlo přinést až stovky milionů korun ročně, a právě tyto peníze by mohly krýt ztráty letiště. Pokud by se obě strany tedy město České Budějovice a Jihočeský kraj o prodeji poloviny akcií dohodly, musejí transakci schválit ještě zastupitelstva obou institucí. A já si stále myslím, že bychom úprk z letiště měli zvážit.
Napsali o novém Technologickém dvoře
V jihočeské metropoli vznikla na pozemku 7000 m2 kultivovaná novostavba prodejního, skladového a administrativního areálu se třemi objekty hal. Přestože nás stavby této typologie svým architektonickým řešením obvykle nikterak nepřekvapí, zde nás velkorysost přístupu autorů zaujme a uvěříme jim, že „to chtěli dělat trochu jinak“. Velký důraz kladli na pěší propojení objektů areálu a vysokou kvalitu veřejného prostoru. Haly nevznikaly jako solitéry vytržené z kontextu města, ale navazují na jeho strukturu, vytvářejí svým uspořádáním nádvoří, náměstíčko, intimní prostory. Strohé architektonické linie bílých kvádrů doplňují vodní prvek, vegetace, mobiliář i umělecká díla. Lidé hledající inspiraci pro vlastní bydlení mezi produkty uvnitř hal jsou zároveň esteticky ovlivněni exteriéry, kudy jen neprobíhají, ale mohou zde nerušeně spočinout. V hale A je navíc umožněn výstup na střechu s klidovou zónou. Současný a reprezentativní vzhled hal umocňuje použití mléčných polykarbonátových stěn, které průsvitností a svým stínovým divadlem dávají tušit vnitřní provoz.
Rekonstrukce historické budovy vlakového nádraží
Oprava českobudějovického vlakového nádraží začne příští rok. Modernizace vyjde na více než 580 000 000 Kč, původně se přitom mluvilo o částce kolem 200 000 000. Rekonstrukce potrvá zřejmě 3 roky. Zatím žádná změna a příští rok se opravdu začne.
Náměstí o vánocích bez aut
Záměr zavřít adventní neděle a Štědrý den autům a nechat náměstí Přemysla Otakara II.
jen pěším se letos naplní. Odbor dopravy a silničního hospodářství povoluje úplnou uzavírku náměstí Přemysla Otakara II. pro zajištění bezpečnosti účastníků kulturní akce „ADVENTNÍ TRHY 2019“, resp. adventní neděle a Štědrý den bez aut.
Termíny uzavírky:
Adventní neděle > 1., 8., 15., a 22. prosince 2019 od 10:00 – 22:30 hodin
Štědrý den > 24. prosince 2019 od 10:00 – 17:00 hodin
Lepší než parkoviště
Na obří asfaltové ploše nedaleko od centra Budějovic, kde ve všedních dnech stávají osobní auta na povolení vlastníka pozemku, Povodí Vltavy, by mohlo být rušno častěji. Usilují o to zástupci Konceptu LANNA, jenž se snaží oživit budějovické řeky a jejich okolí. Iniciátor změn na náplavce Jiří Borovka naznačil, že prvním počinem k proměně prostranství má být nově vybudovaná přístavní hrana v sousedství náplavky. Povodí Vltavy zhruba 260 metrů dlouhou hranu určenou pro kotvení malých lodí dokončí do dvou let. „Lidé budou moci připlout lodí, zakotvit a vydat se pěšky do centra. Zřídíme tady půjčovnu motorových člunů. A dovedu si představit i pravidelnou lodní linku ze sídliště Vltava a Českého Vrbného právě k Dlouhému mostu, odkud by mohl navázat bus do centra,“ upřesnil své vize Jiří Borovka.
Bez kácení to nejde
V rámci výstavby tepelného napáječe ETE probíhá vytyčování trasy a postupné značení dřevin určených ke kácení. Pro připomenutí výstavba „D149 tepelný napáječ ETE – České Budějovice“ je stavbou veřejně prospěšnou v gesci společnosti ČEZ a.s. Dřeviny přímo dotčené musejí být odstraněny, aby stavba mohla být realizována. Jedná se o stavbu velkého rozsahu překračující několik katastrálních území, při které bude vydáno více povolení ke kácení v delším časovém úseku. V současnosti je už u křižovatky Diamant označeno několik dřevin, ale ty se kácet nebudou. Trase tepelného přivaděče ustoupí jiné čtyři vzrostlé stromy, konkrétně dva topoly a dvě borovice a dále keřovité porosty lísky obecné. Tyto stromy a keře geodet znovu zaměří a vyznačí jinou barvou, aby firma pokácela pouze povolenou zeleň. Snaha je, aby škody na životním prostředí byly samozřejmě co nejmenší, ale všechno vzrostlé opravdu zachránit nelze. Za všechny vykácené stromy bude následně provedena náhradní výsadba. Chci, aby se nejednalo jen o prostou výsadbu dřevin, ale abychom následně provedli i parkové úpravy a zamysleli se nad mobiliářem, nad prostorem jako celkem. To nelze dělat chaoticky a pudově, ale s architektem krajinářem.
Stát už nebude nebude financovat (jiho)českou polární stanici na Svalbardu
Ministerstvo školství nebude dál financovat českou polární stanici na Špicberkách. Výzkumníci z Jihočeské univerzity dostali málo bodů při hodnocení vědeckých projektů. Do vybudování výzkumné infrastruktury na Arktidě přitom resort od roku 2010 investoval 90 000 000 Kč. Ředitel centra polární ekologie při Jihočeské univerzitě Josef Elster tvrdí, že hodnocení nebralo v úvahu to, že stanice není v Česku. Ministerstvo takový argument odmítá. Chybné by bylo nechat stanici padnout. Dle mých informací se podnikají kroky, aby se tak nestalo.
Muzeum paměti 20. století
Na základě výběrového řízení se historicky prvním ředitelem muzea stane Jiří Šesták. Obsazena byla také pozice předsedkyně správní rady, kterou se stala radní hlavního města Prahy Hana Kordová Marvanová, a pozice předsedy dozorčí rady, kterým se stal Zdeněk Zajíček. Funkční období ředitele Muzea paměti XX. století je pět let. „Muzeum, které by nám všem připomínalo, jak nesamozřejmé je žít v podmínkách demokracie a právního státu, je potřebné už jen kvůli tomu, abychom se v budoucnu dokázali vyvarovat chyb, jichž se dopustily předchozí generace. Je ale potřeba připomínat si nejen těžká období naší společnosti, ale i její pozitivní okamžiky,“ říká k založení Muzea paměti XX. století Jiří Šesták.
Staré mobily a dar pro malé hokejisty
Fanoušci českobudějovického Motoru pomohli malým hokejistům. V rámci soutěže sesbírali zhruba 440 starých telefonů. Nejvíc v celém Česku. Díky tomu získá klub 10 000 korun. Peníze poputují na podporu mládežnických týmů. No zdánlivá banalita, ale pomůže to malým klukům a mobily neskončí v popelnici a pak zbytečně a tupě na skládce.
V Litvínovicích mají finalistu ceny za architekturu
Událostí minulého týdne bylo vyhlášení výsledků České ceny za architekturu – mezinárodní porota vybrala ze 186 tuzemských staveb šest finalistů. O všech jsme už v Respektu psali, proto přidáváme jeden pozoruhodný dům ze širších nominací. Nachází se v Litvínovicích, což je satelitní vesnice u Českých Budějovic zaplavená barevnými katalogovými domky. Tenhle dům má ale jinou DNA: jednoduché tvary i materiály, minimalismus, klid. K okolí se tudíž postavil tak trochu zády, přesněji zdmi. Není v tom ale arogance. Navenek ukazuje oblé nároží. Majitelé navíc věnovali kousek svého pozemku, a vznikl tak malý plácek k dispozici všem. Navrhl atelier 111 architekti.
S přáním úspěšného týdne.
Ivo Moravec
