O čem se mluvilo, o čem se psalo? Zprávy z médií z uplynulého týdne pro vás jako vždy vybírá předseda našeho hnutí a náměstek primátora Ivo Moravec.
Žižkova kasárna
Projekt Žižkových kasáren, kam se měly stěhovat stovky úředníků a třeba také městská policie, se zastavil. Městu České Budějovice se zatím nedaří získat potřebné budovy a pozemky. Část chátrajících kasáren získalo město v roce 2014 od armády, některé budovy a pozemky však patří celní správě, část potom soudu. Projekt se dostal do situace, kdy se s ním nedá hnout ani dozadu, ani dopředu. Další postup není možný kvůli nedohodě s celní správou, která vlastní část areálu. Snahou města je celý areál sjednotit. Město se snažilo nabídnout celní správě jiné nemovitosti a získat její nemovitosti v areálu vybydlených kasáren, ale to se zatím nedaří. Areál Žižkových kasáren je rozdělený na dvě části. Druhou část vlastní soud. Město má v úmyslu žádat na rekonstrukci peníze z ministerstva pro místní rozvoj. Mohlo by se jednat až o třicet milionů korun za podmínky, že město přihoží dalších třicet milionů.
Rekonstrukce Plavské silnice
Širší vozovka a samostatná cyklostezka – tak má v budoucnu vypadat Plavská silnice mezi Českými Budějovicemi a Novým Roudným. Kraj a město připravují společnou investici, která by výrazně vylepšila dopravní poměry na komunikaci, jež už dlouho svými parametry nevyhovuje zvýšeným nárokům dopravy v posledních letech. Rekonstrukce silnice by mohla začít ještě v prvním pololetí letošního roku (musí se ještě vysoutěžit zhotovitel stavby). Jízda po Plavské není moc bezpečná, zvlášť když se mají míjet autobus a auto. Slouží cyklistům, a dokonce i chodcům. A ti tam také nejsou bezpeční. V tomto roce by se měla rekonstruovat část v extravilánu, v příštím roce část v intravilánu po křižovatku s Lidickou třídou. Úpravy začnou za železničním přejezdem u areálu policie a vylepšeny budou i autobusové zastávky. České Budějovice se budou na akci podílet financováním cyklostezky. V rozpočtu je připraveno 15 milionů korun. V plánu je cyklostezkou propojit i Budějovice s Včelnou.
Kanalizace a vodovod. Takové zdánlivě přízemní téma.
Každý měsíc dojde na jihu Čech k více než 100 poruchám vodovodů. Běžné jsou i velké úniky vody z potrubí do země. Nejstarší kanalizace slouží už od 19. století v Budějovicích. Přesto je kvalitnější než mladší potrubí z šedé litiny. Možná jste zaznamenali nedávnou událost v Třeboni. Z kohoutků chvílemi tekla tak černá tekutina, že připomínala silnou kávu. Důvodem bylo přepojení na vodovod, který už se dlouho nepoužíval. Trubky byly zanesené a tlak potom nečistoty utrhl. Třeboňský případ ukázal, že podobné problémy nejsou v Jihočeském kraji ojedinělé. Měsíčně dochází k desítkám poruch nejrůznějšího druhu. Někdy stačí náhlý pokles tlaku, následně větší odběr a už teče rezavá voda. Společnost Čevak, která se nám v Budějovicích stará o kanály a vodu, má na starosti celkem 4 800 kilometrů ve 300 obcích a městech. „Událost v Třeboni nám nepřísluší komentovat, protože zrovna tam Čevak není provozovatelem sítě. Výskyt takových problémů však může mít řadu příčin. Nejčastěji je způsobí zvíření zákalu železitých usazenin ve vodovodu. Děje se to při náhlém poklesu tlaku v důsledku náhodné poruchy na potrubí, nebo náhlým odběrem většího množství vody,“ vysvětluje Jiří Lipold, technický ředitel společnosti Čevak. Problémy se musí řešit neprodleně po jejich zjištění. Mnohdy stačí pořádné propláchnutí vodovodu přes odkalovací hydranty, jimiž je vybavena každá vodovodní síť. Důvodem poruchy nemusí být vždy věk sítě. Někdy je starší i kvalitnější. V historickém centru Budějovic se v hloubce tří metrů nacházejí kanalizační stoky široké uvnitř 110 a vysoké dokonce 140 centimetrů z let 1871 až 1881. Jejich masivní stěny jsou z kamenného zdiva s cihlovou klenbou a mají dlážděné dno. „Tyto stoky jsou stále funkční a po provedení drobných stavebních úprav není důvod je nahrazovat novodobou kanalizací,“ říká Jiří Lipold. Problémové materiály pocházejí spíše ze 70. a 80 let 20. století, používaly se při výstavbě potrubí sídlišť panelových domů. Jsou z šedé litiny dovážené z Polska. Tyto lokality pak trpí nadprůměrným výskytem poruch. Důvodem je jejich vyšší křehkost. Po dlouhých letech, kdy jim chyběla, mají kvalitní kanalizaci v Třebotovicích. Město tam od roku 2008 po etapách postupně buduje vodovody i kanalizaci. Pokračuje se dál do Kaliště, kde lidem vysychají studně a v létě jsou vždy problémy se zásobováním pitnou. V Budějovicích se letos chystá obnova kanalizace a vodovodu v Nerudově ulici, Zeyerově ulici a Haklových Dvorech. Obnova vodovodní a kanalizační sítě proběhne v příštím roce v Rudolfovské třídě. Tam jsou sítě ve velmi špatném stavu. Postavme divadlo, ale nezapomínejme při tom na vodu, kanály a chodníky. Nebo dopadneme jako Káhira, kde úpadek začal v momentě, kdy hodili za hlavu běžnou údržbu.
Úspěch budějovických přírodovědců
Tým mladých vědců Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity jako první na světě prokázal, že metabolismus imunitní buňky hmyzu funguje stejně jako metabolismus imunitních buněk u člověka. Ačkoliv se to nezdá, může mít toto zdánlivě jednoduché zjištění dalekosáhlý význam pro výzkum přenosu energie v lidském těle. Mimo jiné by mohlo vést k odhalení toho, co je příčinou různých civilizačních chorob či jak lidskou imunitu ovlivňuje narůstající problém obezity. O významu objevu českých vědců svědčí fakt, že výsledky jejich studie nedávno zveřejnil renomovaný vědecký časopis eLife.
Medailí Vojtěcha Náprstka oceněn renesanční Václav Kryštůfek
Čestnou medaili Vojtěcha Náprstka za zásluhy v popularizaci vědy ve středu 29. ledna 2020 převzal Václav Krištůfek z Biologického centra AV ČR. „Na českobudějovickém pracovišti Akademie věd pracuje 40 let a jeho výzkumným zájmem je půdní mikrobiologie a v posledních letech také zdraví včel. „Václav Krištůfek je jedním ze čtyř oceněných vědců, kteří čestnou oborovou medaili dnes v sídle Akademie věd ČR v Praze z rukou její předsedkyně Evy Zažímalové obdrželi. Do Českých Budějovic přišel Václav Krištůfek na konci 70. let a podílel se zde na založení a rozvoji Laboratoře půdní biologie Československé akademie věd
a následně samostatného Ústavu půdní biologie, který je dnes součástí Biologického centra AV ČR. Ve svém výzkumu se zabývá taxonomií, biologií a ekologií půdních mikroorganismů, v posledních letech zkoumá mikrobiologické aspekty zdraví včel. Kromě výzkumné práce je také neúnavným propagátorem vědy a výzkumných výsledků směrem k široké veřejnosti. Václav Krištůfek organizuje expozice s tematikou ochrany půdy, např. na českobudějovické výstavě Hobby, podílí se na prezentacích v rámci Týdne vědy a techniky, pracuje s vysokoškolskými a středoškolskými studenty. Na nejrůznějších akcích také ukazuje ve včelařském obleku úžasný svět včel a informuje o nejnovějších aktualitách z výzkumu zdraví a imunity včel. Z tohoto důvodu také inicioval založení Experimentální a výukové včelnice v areálu Biologického centra. V osobním životě má rád Václav Krištůfek přírodu, zahradničení a ochotnické divadlo. Dvacet pět let je předsedou divadelního spolku J. K. Tyla v Č. Budějovicích se 125 letou tradicí. Velké díky a gratulace!
S pozdravem
Ivo Moravec
