Za stromy, které musely být v loňském roce na veřejných prostranstvích vykáceny, nechalo město letos vysadit 170 nových stromů. Spolu s výsadbou 130 keřů to přišlo na 803 tisíce korun. Nejčastěji se jednalo o lípy a javory, přibyly však i duby, kaštany, jasany a platany. Městskou zeleň obohatily i méně známé druhy, jakými jsou například původem čínská paulovnie a nebo lyriovník a dřezovec pocházející ze Severní Ameriky. „Při výsadbě je nutné respektovat vedení inženýrských sítí a jejich ochranné pásmo, o druhové skladbě však rozhoduje i velikost stromu v dospělosti. Jedná se tedy o investici, jejíž promyšlenost docení až naši potomci,“ zdůraznil Juraj Thoma.
Zejména městské parky mají v historii města svou samostatnou kapitolu. Například park Na Sadech vyplnil plochu mezi středověkými hradbami a vnějším okruhem pozdějšího barokního opevnění. Podle plánů schwarzenberského inspektora zahrad Rudolfa Váchy, jenž je autorem i zámeckého parku v Hluboké nad Vltavou, byl vybudován v letech 1874 – 1880. Vypuštění Krumlovského rybníka v roce 1802 vytvořilo prostor pro park Háječek a takzvané Krumlovské aleje. Park svého času hostil i malou zoologickou zahradu a posléze botanickou zahradu v okolí hvězdárny a planetária. Původní řešení Sokolského ostrova spolu s jeho přeměnou na další městský park je dílem architektů Jaroslava Stránského a Josefa Šlégla z roku 1936.
„Během let některé českobudějovické parky sice změnily svou dispozici, avšak většina z nich je pro svou významnou ekologickou, estetickou, mikroklimatickou i rekreační funkci registrována jako významné krajinné prvky. I to je důvod, proč o nové výsadbě musí vždy vydávat rozhodnutí odbor životního prostředí,“ dodal Juraj Thoma.
