Milí přátelé, posílám Vám zprávy z uplynulého týdne.
PARTICIPATIVNÍ ROZPOČET
Každý, kdo má nápad jak zvelebit České Budějovice, může předložit svůj projekt na probudejce.cz/prihlaseni-projektu. Příjem projektů trvá až do soboty 30. dubna 2022.
ALTÁN V HÁJEČKU
Zchátralý altán v parku Háječek dostává novou tvář. Rekonstrukce by měla být dokončena ještě během letošního podzimu. Objekt by měl být zasklený s novými okny i dveřmi. Obnovy se dočká také zábradlí, schodiště a střecha. S městem je dohodnutý pronájmem přilehlého pozemku pro předzahrádku. Altán má šanci stát se lákadlem pro místní i turisty. Výhled na soutok Malše a Vltavy patří v Budějovicích k těm nejhezčím.
Dalšími známými stavbami v parku jsou hvězdárna a letní kino. Podle historika Jana Schinka se hvězdárna začala stavět v roce 1931. Hudební altán byl postaven o několik let dříve. Označení Háječek se užívá pro celou lokalitu, ale podle Jana Schinka by správnější bylo odlišit bývalé Krumlovské aleje. Oddělovaly někdejší Krumlovský rybník od Vltavy a Malše. Rybník byl vysušen v roce 1802 a na části dna vznikl park Háječek.
V zimním období bývalo v Háječku kluziště. Děti do dvanácti let měly vstup zdarma a podle možností se jim podával horký čaj a zákusky. V sousedství hudebního pavilonu (altánu) se na svahu sáňkovalo.
(Zdroj: 12.04.2022 Českobudějovický deník – win; Milan Binder, Daniel Kovář: Sady, parky, aleje – historie a současnost veřejné zeleně v Českých Budějovicích, 2020)
TEPLO Z JÁDRA DO BUDĚJ(OVI)C AŽ PŘÍŠTÍ ROK (KDYŽ BŮH DÁ)
Horkovod z Jaderné elektrárny Temelín do Českých Budějovic se po několika měsících opět staví. Miliardovou zakázku původní vítěz tendru, firma Tenza, před rokem opustil kvůli platební neschopnosti a zanechal na stavbě stovky metrů potrubí. Loni vyhlásil úpadek a od smlouvy odstoupil. Vítěz nové soutěže by měl potrubí dokončit tak, aby krajská metropole mohla dodávky tepla začít využívat příští rok (2023) na podzim. „Aktuálně se pracuje u Českých Budějovic i u Hluboké nad Vltavou. Běží stavební práce na dvou čerpacích stanicích, což jsou stanice, které zajistí oběh vody mezi Temelínem a Českými Budějovicemi,“ popisuje mluvčí Jaderné elektrárny Temelín Marek Sviták.
„Dokončeno je 15 z celkových 26 kilometrů horkovodu, to znamená, že aktuálně zbývá dokončit 11 kilometrů. Probíhají zemní práce, jde v podstatě o výkopy, do kterých se potom uloží potrubí,“ dodává Marek Sviták. Teplo z Temelína do budoucna pokryje zhruba 30 procent spotřeby tepla Českých Budějovic. První dodávky měly původně začít proudit už loni na podzim. Zpoždění znamená další náklady navíc do uhlí a emisních povolenek. Za současné situace je teplo z Temelína pro České Budějovice optimální variantou.
Nový tendr vyhrálo sdružení firem ELTE a Energie stavební a báňská. Druhá jmenovaná společnost figurovala v kauze bývalého šéfa Lesní správy Lány Miloše Baláka. Krajský soud v Praze jí nedávno v odvolacím řízení potvrdil peněžitý trest bezmála pět a půl milionu korun a tříletý zákaz účasti ve veřejných zakázkách. Mediální zástupce společnosti Karel Samec uvádí, že tato skutečnost stavbu horkovodu nijak neohrozí a nemá na projekt žádný vliv. Chci tomu věřit. „Energie stavební a báňská společně se svým partnerem v dodavatelském konsorciu, kterým je společnost ELTE, dostojí v rámci této zakázky všem svým závazkům v souladu s podepsaným kontraktem. Se závěry odvolacího soudu a rozsudku se Energie stavební a báňská neztotožňuje a považuje jej za nespravedlivý,“ uvedl Samec.
A „jaderné palivo“ už prý do budoucna nebude z Ruska, ale z USA a/nebo z Francie.
(Zdroj: 12.04.2022 ČRo – cb.cz)
PÍTKA
Letní sezonu už netrpělivě vyhlížejí i českobudějovické kašny a pítka. Zaměstnanci společnosti ČEVAK, a.s., postupně spustili všech jedenáct kašen, nově jedno mlžítko i vodní prvek. Jako první se voda vrátila již na konci minulého týdne do fontán v parku Na Sadech. Zkrásněla také pítka, která se pochlubí originálním označením.
„Málokdo z místních i návštěvníků Českých Budějovic věděl, že se z pítek na ulicích skutečně mohou bez obav občerstvit. Proto jsme v zimě hledali způsob, jak jim to dát najevo. Nakonec jsme se spojili s keramickou dílnou v nedalekých Hrdějovicích, která na pítka vyrobila originální cedulky,“ řekla mluvčí společnosti ČEVAK Jitka Kramářová.
Keramické destičky s nápisem pitná voda ve dvou provedeních – se skleničkou pitné vody nebo kohoutkem v retro stylu, odkazují na tradici výroby keramiky na Českobudějovicku. Věříme, že se lidem budou líbit a pítka využijí k osvěžení tak, jak je tomu běžné ve velkých evropských městech.
Všech šest pítek bude v budějovických ulicích v provozu již od konce dubna, stejně tak i mlžítka. Jako již tradičně poslední bývá spuštěna Samsonova kašna. „Práce na ní potrvají tři dny. Bazén kašny o průměru 17 metrů se musí nejprve vypustit, vyčistit od nečistot a znovu napustit. Technici z něj vyjmou i recirkulační zařízení, které v zimě bránilo zamrzání vody. Zkontrolujeme také osvětlení a spustíme filtrace pro letní provoz,“ vysvětlila mluvčí společnosti Jitka Kramářová.
Tři sta let stará Samsonova kašna ve své době zásobovala centrum města vodou. Důmyslné technické zařízení tehdy umožňovalo napájení kašny prostřednictvím Vodárenské věže vodou z řeky Vltavy. Dnes je nepřehlédnutelným symbolem Českým Budějovic, jejichž obyvatelům a návštěvníkům se v plné kráse znovu představí ve středu 27. dubna. (Zdroj: 11.04.2022 nase-voda.cz )
PLATBA KARTOU V MHD
Zhruba 15 procent jízdenek prodal za první letošní čtvrtletí českobudějovický dopravní podnik díky novým platbám bezkontaktní kartou ve vozech. Zavedl je ve vozech od ledna. Je to součást investice za 72 milionů korun, do níž spadají i vylepšený informační systém na zastávkách nebo modernější dispečink. Elektronicky včetně SMS jízdenek prodá podnik 30 procent všech jízdních dokladů. V únoru se prodalo díky platbě kartou 11 procent všech jízdenek, což bylo 26 tisíc kusů, v březnu asi 33 tisíc jízdenek. Nejvíc jízdenek se stále prodává v automatech, dále v trafikách. Elektronicky lze lístek koupit také pomocí SMS nebo mobilní aplikace Sejf. Jízdné je už jednotné – 20 korun. Dříve byl elektronický lístek dražší než papírový. To odrazovalo od jeho koupě. Platba kartou je součástí větší investice, která zahrnuje i lepší přenosy dat nebo digitální rádiovou síť. Dopravní podnik bude také díky ní moci letos lépe sčítat počet cestujících. Ve třetině vozů má podnik senzory, které evidují, kolik lidí nastoupí a vystoupí. (Zdroj: 11.04.2022 seznam.cz – ČTK)
MOTOR MÁ BRONZ
Čekalo se na něj dvanáct let. Gratulace. Je to úspěch.
MISCELLANEA
Sezonu klíšťat zpozdil suchý březen. Parazitologové jich nasbírali třikrát méně než loni. Celkový počet to ale neovlivní. I když teploty byly pro klíšťata příznivé, březnové sucho jim moc nesvědčilo. Pro svou aktivitu potřebují vyšší vlhkost. „Sezona v tuto dobu už začíná. Letos se nám ale oproti předešlým rokům zpozdila. Právě vlhkost je rozhodující pro aktivitu klíšťat,“ popisuje Jan Erhart z Biologického centra Akademie věd ČR. Proto se stává, že pokud trvá suché a teplé léto, tito živočichové zdánlivě zmizí. Ve skutečnosti se jen schovají a čekají, až bude zase pršet. Aby klíšťata byla aktivní, musí být teplota alespoň deset stupňů. „To už bylo v polovině března. Pak se ale projevilo sucho a my čekali na déšť. Znovu budeme sbírat zase až nyní,“ objasňuje Erhart. Pro své pokusy vědci potřebují velké množství těchto živočichů. Proto mají i svůj chov s velkou produkcí. „Přišli jsme na způsob, jak je dlouhodobě uchovat. Přestože umíme klíšťata odchovat, stále je velký zájem o ta z přírody. Navíc chov se po určitém čase musí obměňovat. Loni jsme například nasbírali více než sedm tisíc párů dospělých jedinců,“ počítá Erhart. Sběr však netrvá po celý rok. Výzkumníci chodí do přírody nejvíce v první polovině léta. V porovnání s loňským rokem nasbírali letos v tuto dobu minimálně třikrát méně jedinců. „Déšť ale přišel, takže se klíšťata aktivují. Nemyslím si, že by to ovlivnilo jejich celkový počet,“ hodnotí Erhart. (Zdroj: 11.04.2022 Mladá fronta Dnes – Marie Kučerová; www.paru.cas.cz/novinky/novinka/6405-sezona-klistat-zacina)
Hledá se Strom roku 2022. Borovice, jabloň, lípa. Stromy tak rozdílné a přeci mají něco společného – své lidi. Ty, kteří je obdivují, pečují o ně. Máte-li ve svém okolí a srdci svého stromového favorita, můžete ho přihlásit právě teď.
Přihlášky do 21. ročníku je možné posílat až do 30. dubna 2022 (www.stromroku.cz/Nominace). Pro ty, kdo si chtějí stromy zasadit, jsou připraveny grantové výzvy na jarní i podzimní výsadby stromů. Je možné si požádat o grant až do výše 400 000 Kč na komunitní výsadby stromů (www.sazimebudoucnost.cz/vysadby).
Pšenice je po kukuřici a rýži třetí nejdůležitější plodinou pro výživu lidstva. Rusko je největší a Ukrajina pátý největší exportér pšenice. Pokud se týče kukuřice, podílí se Ukrajina na světovém exportu významnými 13%. Na rozdíl od pšenice ji vyváží především do zemí, které se s výpadkem dokáží (na úkor jiných, méně solventních kupců) vypořádat. Nejde jen o ropu a plyn. I narušení obchodu s pšenicí (a hnojivy) může způsobit ve světě nemalé problémy. Zvýšené ceny potravin > destabilizace zranitelných států > nové migrační vlny. (Zdroj: Vesmír 101, duben 2022)
S pozdravem a přáním pevného zdraví
