Milí přátelé, posílám Vám zprávy z uplynulého týdne.
POMOC UKRAJINĚ
Pomoc pro lidi z Ukrajiny i online centrum koordinující nabídky pomoci. Je nespočet možností pomoci. Záleží na každém z nás. www.nasiukrajinci.cz / www.stojimezaukrajinou.cz
FINANCOVÁNÍ MĚST A RUD
Rozpočtové určené daní (RUD), které stanoví, jaký díl z celostátního výnosu tří nejvýznamnějších daní si ponechá státní rozpočet a jaký připadne obcím a krajům, existuje již poměrně dlouhou dobu. V jeho rámci se sdílí výnos daně z příjmů fyzických a právnických osob a daně z přidané hodnoty. Největší váhu má daň z přidané hodnoty. Časem se měnily podíly jednotlivých segmentů veřejných rozpočtů a také faktory, od kterých se odvíjí podíl jednotlivých obcí. To, co se nezměnilo, je počet obyvatel obcí, jako rozhodující faktor při výpočtu podílu jednotlivých obcí na objemu sdílených daní, a zvláštní mechanismus pro čtyři největší města, kterými jsou Praha, Brno, Ostrava a Plzeň.
Porovnávaly se hlavní příjmové položky tří z výše uvedených měst bez Prahy (ta příjmy jako obec i kraj) se čtyřmi dalšími největšími městy podle počtu obyvatel k 1. 1. 2021. Jsou to Liberec, Olomouc, České Budějovice a Hradec Králové. Podkladem byly rozpočtové údaje za rok 2020 a za jedenáct měsíců roku 2021. V Hradci Králové mají daňové příjmy zdaleka nejvyšší podíl na celkových příjmech (2020 – 79 %, 2021 – 76 %). Naopak nejnižší podíl mají daňové příjmy v Českých Budějovicích (2020 – 65 %, 2020 – 66 %). To znamená, že v rozpočtu Buděj(ovi)c hrají další příjmové položky větší váhu než u ostatních měst.
Kladné saldo běžného rozpočtu vykázala v obou obdobích tato města: Ostrava, Liberec, Olomouc a České Budějovice. Záporné saldo rozpočtu měl v roce 2021 pouze Hradec Králové. V roce 2020 to byla města Brno a Plzeň. Saldo neboli přebytek běžného rozpočtu je hlavní vlastní zdroj financování rozvojových aktivit měst a obcí. Ukazuje výsledek provozního hospodaření města, což je rozdíl mezi běžnými příjmy a běžnými výdaji (běžné výdaje = provozní/neinvestičními výdaje). Ani vysoké hodnoty rozdílů v jednotlivých rozpočtových položkách nemohou zvrátit vliv podílu na sdílených daních jednotlivých měst na úroveň jejich celkových příjmů.
Pokud chceme změnit rozpočtové určení daní, jsou rozdílnosti RUD největších měst (Brno, Ostrava a Plzeň) hlavním námětem, který by bylo vhodné vzít v úvahu. I na jednání Komory statutárních měst byla otevřena otázka nastavení RUD pro statutární města (regionální centra). Je potřeba jasně pojmenovat, kde mají statutární města problém s financováním. Především se jedná o služby poskytované statutárními městy, které jsou sdíleny i obyvateli z širšího okolí. Je třeba přesně vědět, kolik na takové služby město doplácí (například se to týká divadel, filharmonií, ZOO, MHD nebo sportovních center). Je nutné znát, jaké jsou náklady z pohledu struktury výdajů na obyvatele jednotlivých měst. Potřebné jsou ne dojmy ale jasná čísla, se kterým lze následně operovat. Otázkou zůstává kategorizace statutárních měst z pohledu možného navýšení RUD. Musí se však jednat o navýšení ze státního rozpočtu, ne přerozdělování mezi městy a obcemi. Vláda má v programovém prohlášení otevření RUD ve vztahu ke krajům. Nabízí se tak otevření RUD i pro statutární města. (Zdroj: 28.02.2022 Obec & finance – Věra Kameníčková, CRIF, a. s.)
MISCELLANEA
Byl zahájen projekt KUL.TURISTA. Jedna se o první velkou akci spojenou s kandidaturou na titul Evropské hlavní město kultury v roce 2028. Cílem projektu je představení jednotlivých čtvrtí, jejich kulturních specifik a nacházení místní identity. KUL.TURISTA to je sedm zastavení napříč celými Buděj(ovi)cemi. Představí se místní spolky, nejrůznější vzdělávací, sportovní nebo kulturní organizace. Místní předvedou svou čtvrť, její historii i současný život všem spoluobčanům města.
Česká vědecká stanice Johanna Gregora Mendela na Antarktidě slaví 15. výročí založení. V místě dnešní stanice probíhal vědecký výzkum vedený českými vědci již tři roky před její výstavbou. V průběhu let se na stanici vystřídali nejen vědci z Masarykovy univerzity, ale také dalších českých vědeckých pracovišť, mezi nimi nechyběla Univerzita Karlova v Praze, Česká geologická služba, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, několik ústavů Akademie věd ČR nebo Ostravská univerzita. (Zdroj: www.enviweb.cz/121469)
Naučná stezka u Vrbenských rybníků získala patrona. Stala se jím Obchodní akademie, České Budějovice, Husova 1. Patronát byl slavnostně udělen žákům na jednání k realizaci nového úseku naučné stezky, jehož vznik podpořili právě občané Českých Budějovic svými hlasy v participativním rozpočtu města. Patronát je smysluplná péče o kousek světa, o kousek města, jehož osud nám není lhostejný. Mladí lidé získají vztah ke svému okolí a odvedou kus užitečné práce
Předpokládám, že od května začne sloužit nová stezka pro pěší a cyklisty. Povede z Boršova přes Homole do Plané, kde se napojí na stezku Buděj(ovi)c.
Mapa vzdělávacího (ne)úspěchu – www.mapavzdelavani.cz. Tým sociologa Daniela Prokopa zpracoval mapu, která ukazuje, že neúspěšnost ve vzdělávání není problémem jen Karlovarského nebo Ústeckého kraje. Problém se objevuje i v bohatších krajích. Míra neúspěšnosti souvisí se sociálními problémy v regionu – nejvíce s exekucemi, bytovou nouzí a dalšími problémy destabilizujícími rodiny. Autoři uvádí: „Co potřebuje Česká republika, aby její vzdělávání ve 21. století nezaostávalo? Menší nerovnosti v přístupu ke kvalitnímu vzdělání. V cestě za vzdělávacím úspěchem tu totiž ve srovnání s Evropou hraje větší roli, do jaké rodiny a regionu se dítě narodí. Školy v různých koutech země dělí propastné rozdíly ve vzdělávací (ne)úspěšnosti. Nerovnosti ve vzdělávání můžeme omezit, jen pokud jim budeme opravdu rozumět.“
S pozdravem a přáním pevného zdraví
