JAK NA KLIMA
Začínají práce na přípravě Adaptační strategie města České Budějovice na měnící se klima. Jejím cílem je vytvořit plán konkrétních opatření, která městu pomohou v budoucnu lépe čelit vlnám veder, sucha nebo přívalovým dešťům. Na změnu charakteru počasí je třeba naše město připravit, tak aby bylo obyvatelné i v době extrémních výkyvů počasí. Bude to znamenat proměnu veřejného prostoru, méně zpevněných povrchů, více stínu a zeleně a lepší hospodaření s dešťovou vodou. Podobně musíme připravit i budovy ve městě, zajistit jejich lepší stínění, využívání dešťové vody nebo efektivní nakládání s energiemi. Smysl dávají i zelené střechy či stěny budov. Zvláštní důraz bude při práci na strategii kladen na zapojení veřejnosti. Zpracovatelé (sdružení společností Raddit consulting, Ekotoxa a Nadace Partnerství) připravují různé ankety, průzkumy, kulaté stoly, veřejné besedy a další metody zapojení veřejnosti. Chybět nebudou ani exkurze pro veřejnost na zajímavá místa na území města důležitá pro adaptaci na změnu klimatu. Připravují se webové stránky, kde bude uvedeno vše podstatné k adaptační strategii. Aktuality bude možné sledovat i prostřednictvím profilu města na sociálních sítích. Předpokládaný termín dokončení strategie je duben 2022.
HAVRANI U RABENŠTEJNSKÉ VĚŽE
Unikátní monitoring havranů zahájili vědci z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity ve spolupráci s městem a umělci z kreativního centra Rabenštejnská 2020. Společně se dohodli, že budou dlouhodobě havrany sledovat, zkoumat jejich chování a monitorovat pohyb prostřednictvím kamer, vysílaček a značek. Výsledky zkoumání pak budou veřejnosti představeny, aby lidé získali celistvý pohled i vhled do havraního bratrstva. „Havrani vyvolávají v lidech různé emoce. Tím, jak se více přibližují k lidským sídlům, mohou některé obyvatele obtěžovat hlukem a nepořádkem. Jiní lidé je zase radostně příjímají mezi své sousedy jako součást divoké přírody“ říká ornitolog katedry zoologie Přírodovědecké fakulty JU Petr Veselý. Živý pohled na hnízda i do hnízd je možné sledovat na http://havrani.rabenstejnska.
BUDĚJOVICKÉ RE-USE CENTRUM
Českobudějovické re-use centrum (centrum pro opětovné využití) Kabinet CB v roce 2020 vrátilo zpět do oběhu přes 50 tun nábytku a dalšího vybavení domácnosti. Naprostá většina věcí byla darem od občanů z Českých Budějovic a nejbližšího okolí a měla putovat do sběrného dvora. Z větší části byl nábytek využit na vybavení bytů pro sociálně slabé, přibližně 13 tun věcí bylo opraveno nebo vzhledově upraveno a prodáno zájemcům, některé kousky byly použity k vybavení kanceláří a dalších provozů. Veškerý výtěžek z prodeje byl využit na zaměstnávání lidí s různým druhem znevýhodnění, kteří pro Kabinet CB pracují. Kromě nábytku přijímá Kabinet CB i další vybavení domácnosti jako jsou lampy, nádobí, drobnou elekroniku, dále také specifické vybavení pro malé děti nebo i kancelářské potřeby. Většina věcí putuje do Nábytkové banky, která ve spolupráci s městem České Budějovice užívá věci pro vybavení bytů pro potřebné. Kabinet CB zahájil svou činnost od začátku roku 2019 a funguje na principech sociálního podnikání, které podnikatele zavazují například k zaměstnávání minimálně 30% lidí se znevýhodněním nebo investování případného zisku zpět do rozvoje podniku. Důležitý je i místní prospěch pro konkrétní lokalitu a také přínos pro životní prostředí předcházením vzniku odpadů.
(Zdroj: www.kabinetcb.cz)
VYPUŠTĚNÉ ŘEKY
Z důvodu opravy Jiráskova jezu v Českých Budějovicích byly Vltava a Malše v centru města bez vody. Pracovníci Povodí Vltavy díky tomu mohli říční koryta zbavit nepořádku. Na dně našli hotové „poklady“: kola, skateboardová prkna, víka od kanalizace, nákupní košíky, ale i kasírtašku a prázdný trezor. Ve slepém rameni Vltavy se našlo 9 betonových košů. Podle tiskového mluvčího Povodí Vltavy Huga Roldána se připravuje na Jiráskově jezu nový ochranný nátěr ocelových konstrukcí a opravu některých betonových prvků jezu. Žalostný byl pohled na soutok bez vody.
(Zdroj: 08.03.2021 ceskobudejovicky.denik.cz – Markéta Trubková)
KRÁSA VĚDY
Věda a výsledky vědeckého bádání lze popularizovat mnoha způsoby. Jedním z nich je i fotosoutěž Věda fotogenická. Dámy vědkyně a páni vědci zvolili tuto cestu, aby: * ukázali, že věda je nejen cestou k poznání a šíření znalostí, ale také velmi fotogenická, že dokáže zaujmout nejen svými výsledky, ale i postupy, jak jich dosáhnout; * poukázali na umělecký a estetický rozměr vědecké práce, vznikající jako vedlejší produkt bádání. Hojně se do soutěže zapojili i naši budějovičtí výzkumníci. Řasa kulička „kokolitka“ od Jany Nebesářové z Parazitologického ústavu BC ČB získala stříbro.
(Zdroj: http://www.vedafotogenicka.cz/