Milí přátelé,
posílám vám zprávy za poslední prázdninový týden. V pátek 4. 9. budou zasedat městští zastupitelé, tentokrát už v jednací síni zastupitelstva na radnici a s osobní ochranou na obličeji.
Náměstí a HOPB v MfDnes
Vadí nám doprava, na náměstí Přemysla Otakara II. by se lidé měli hlavně setkávat. I takový vzkaz poslali obyvatelé Českých Budějovic zástupcům radnice. Vyplývá to z dotazníku, který připravilo koaliční hnutí Občané pro Budějovice (OPB). Zapojilo se do něj přes 900 hlasujících. Celkem 73 procent dotazovaných se shodlo, že jim na hlavním náměstí vadí automobilová doprava. V přepočtu to je bezmála 650 hlasů. Na druhém místě se umístil reklamní smog a třetí skončila městská hromadná doprava.
Zastupitele Martina Pražáka (OPB) odpovědi nepřekvapily. „Před dvaceti lety bych se takovým výsledkům možná divil. Tehdy lidé v centru města nakupovali nábytek, televize a pračky, takže tam potřebovali jet autem. Dnes tam máme restaurace, kavárny, květinářství nebo kadeřnictví.“ V rozhovoru pro MF DNES na stejnou věc před časem upozornil architekt a předseda komise pro architekturu a územní rozvoj Miroslav Vodák (OPB). „Musíme řešit celé centrum. Když zavřeme jednu stranu, tak co se stane? Když odstraníte dopravu, musíte říct, co tam místo toho bude. Pokud vyženete auta, musíte místo zaplnit. Kontext ostatních ulic je důležitý,“ vysvětlil.
Výběr otázek a odpovědí Anketa o náměstí
Náměstí nyní je:
Místem pro setkávání 52 %
Vizitkou města 44 %
Důležitou dopravní tepnou 33 %
Centrem kulturního dění 26 %
Náměstí by mělo být:
Místem pro setkávání 77 %
Vizitkou města 74 %
Centrem kulturního dění 63 %
Na náměstí mi nyní vadí:
Automobilová doprava 73 %
Reklamní smog 50 %
MHD 36 %
Na náměstí mi chybí:
Zeleň 84 % Stín 55 %
Místo k sezení 48 %
Umění 28 %
Rekonstrukce budějovické točny
Velkou rekonstrukcí prochází nyní otáčivé hlediště v zahradě českokrumlovského zámku. Až příští rok znovu přijdou diváci, neměli by zvnějšku kromě nových nátěrů nic poznat, protože točna si má zachovat všechny vnější parametry jako má teď. To však neznamená, že se na letní scéně Jihočeského divadla neodehrají změny.
Podle ředitele Jihočeského divadla Lukáše Průdka by například rekonstrukce měla umožnit přesun zvukaře z dosavadního sídla v Bellarii do prosklené horní části točny. Nyní tam sedávají osvětlovač, točmistr, inspicient, který technicky řídí představení a pracovník ovládající titulkovací zařízení. Pro zvukaře by to znamenalo zlepšení podmínek, protože dnes vytváří poslech pro diváky sedící jinde než on sám hlavně pomocí toho, co mu přenášejí sluchátka. Na koncertech například obvykle zvukaři sedí přímo proti jevišti a často v centru diváků.
Rada města schválila vypsání veřejné zakázky na rekonstrukci elektroinstalace. Ta zahrnuje i vylepšení kabelů pro datové přenosy, které jsou vedené parkem a nutné pro zabezpečení představení, například zmíněné ozvučení nebo osvětlení. Předpokládaná hodnota této zakázky činí dvanáct milionů korun. Celkem by rekonstrukce točny neměla přesáhnout 20 milionů korun. Město České Budějovice připravuje s partnery architektonickou soutěž na úplně nové otáčivé hlediště. V národním investičním plánu (NIP) na roky 2020 – 2050 se totiž počítá s novým multifunkčním divadlem za 1,5 miliardy korun. Nezapomínejme však, že NIP je zatím jen seznam (zbožných přání).
Příprava rekonstrukce Domu umění
Rada města schválila průběh přípravy a parametry architektonické soutěže. Předpokládaný odhad nákladů na stavební práce je nyní 50 milionů korun bez daně. Podle časového harmonogramu by měla soutěž o návrh skončit v únoru 2021. Následovat bude zpracování projektové dokumentace s dokončením na přelomu let 2021 a 2022. Následně bude na řadě výběr zhotovitele. Hotovo může být na konci roku 2023. Dům nyní využívá několik nájemců a zástupci města slíbili, že budou se všemi v průběhu příprav jednat.
„Již několik let jsem volal po tom, aby se objekt zrekonstruoval. To je nyní vyslyšené. Působím tam více než 20 let a za tu dobu se galerie dostala na mezinárodní úroveň. Jezdí k nám lidé z celého světa, ale prostory tomu neodpovídají. Jsou nereprezentativní,“ uvedl kurátor Domu umění Michal Škoda. „Je to na dobré cestě a moc se těším na soutěž, která nás čeká,“ doplnil.
Galerie každý rok připravuje výstavy tuzemských i zahraničních autorů. Tou nejpopulárnější byla akce s názvem Vnímání architekta Jana Šépky. Při ní vedl z galerie tunel k Samsonově kašně, kterou obklopila několik metrů vysoká dřevěná stěna. Ročně galerii navštíví zhruba deset tisíc lidí. Od 10. září tam mohou zájemci vidět výstavu Principy architekta Petra Hájka a jeho kolegů ze stejnojmenného ateliéru.
Nové učebny pro přírodovědu i techniku
Čtyři nové technické a přírodovědné učebny začnou od září využívat žáci v ZŠ Bezdrevská v Budějovicích na sídlišti Vltava. Hodnota nástavby jednoho patra, schodiště a bezbariérového přístupu byla 26,8 milionu korun. Třídy jsou určené pro výuku polytechniky, technických prací, jsou to také laboratoře fyziky a chemie. Součástí jsou i samostatné kabinety, místnosti učitelů a šatny; toto včetně vybavení vyšlo na 8,8 milionu korun.
Nová zahrada
Půl milionu korun bude stát proměna pozemku v přírodní zahradu, která rozšíří současnou venkovní plochu Mateřské školy Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích. Projekt nazvaný „V přírodě jsem v pohodě!“ začne v září a potrvá do prosince příštího roku. „Dojde k úpravě dětského hřiště, aby splňovalo nároky na environmentální výuku a umožnilo prohloubit vztah dětí k přírodě a k životnímu prostředí,“ řekla Jaroslava Petráchová, ředitelka mateřské školy. V nové zahradě se vysadí dřeviny, keře, okrasné rostliny i bylinky. Děti se dočkají také vrbového teepee, tunelu z proutí i mělkého jezírka. Školka klade důraz na polytechnickou výchovu předškoláků.
Paní Hana a paní Hana
V Plynárenské ulici zřejmě v souvislosti s projektem likvidace ekologické zátěže byla nařízena ochrana žab, zřejmě ropuchy zelené. Vznikla tůňka, spíše nevzhledná díra v zemi. Dvě dobré duše si řekly: „Chce to změnu.“ A začaly konat. To se musí vidět. Posílám alespoň dvě srovnávací fotografie z místa činu. Takto nám paní Hana Bílá a paní Hana Němcová jejich nápodobyhodnou péči o veřejný prostor popsaly:
„Po dostavbě zanádražní komunikace vznikl v Plynárenské ulici za ochranou protihlukovou stěnou vedle stezky spojující Plynárenskou a Vrbenskou ulici malý volně přístupný neudržovaný prostor s rybníčkem. Ten byl vytvořen údajně pro nějaký druh vzácných žab, které zdržovaly výstavbu nové komunikace. Prostor kolem rybníčku byl v celkem neutěšeném stavu. Rozhodly jsme se proto tento nevzhledný kout trochu vylepšit. Obě máme doma zahrádky a tak jsme k osazení místa použily naše rostliny. Odstranily jsme starý plevel, odpadky postupně odvezly do sběrného dvora a ve volných chvílích začaly s tvorbou záhonů, pletím a výsadbou. Postupně nám někteří místní obyvatelé začali fandit, zastavovat se u nás a přinášet také své výpěstky ze zahrádek. Snažíme se, aby v každé roční době bylo se na co dívat. Na vánoce a velikonoce děláme také pěknou výzdobu. Zastavují se zde i učitelky s dětmi z nedaleké školky.“
A já si celou dobu bláhově myslel, že si to místo v rámci korporátní společenské odpovědnosti vzal za své E.ON. Nebýt soutěže Rozkvetlé město, asi bych se ani nedozvěděl, jak to vlastně všechno bylo.
S pozdravem
Ivo Moravec
