Jako děti na základní škole jsme si často říkali, čím bychom chtěli, až budeme dospělí, být.
Asi nejčastější odpověď zněla: popelářem. A já jsem se jím na jedno srpnové dopoledne stal.
Nedávno jsem měl totiž možnost strávit dopolední směnu se zaměstnanci firmy FCC České
Budějovice panem Josefem Dvořákem a panem Josefem Turko. Mou exkurzi laskavě zprostředkoval
ředitel společnosti pan Ing. Roman Braný. Důvodů pro takové dovzdělání bylo několik, ale hlavním z
nich byly zvyšující se náklady firmy za likvidaci černých skládek, které platí město České Budějovice.
V čase od 8.00 do 12.30 jsme v malém nákladním autu s dvojnásobným objemem nákladového
prostoru objeli značnou část krajského města. Vyfasoval jsem pogumované pracovní rukavice a
vyrazil jsem uklidit jihočeskou metropoli.
Zastavovali jsme na místech tříděného odpadu u Malého jezu v Havlíčkově kolonii,
na Sokolském ostrově u plovárny, u KD Slavie, na Lannově třídě, u náměstí Palackého,
v Suchém Vrbném, na Vltava sídlišti, ve Čtyřech Dvorech a nejvíce času jsme strávili na sídlišti Máj.
Na šest míst jsme jeli prostřednictvím aplikace Dej tip, kam posílají stížnosti a tipy občané.
Za dopoledne jsme šestkrát naplnili auto a vyvezli je do sběrného dvora v Dolní ulici u Hřbitova sv. Otýlie.
Budějovice. U sběrných míst tříděného odpadu jsme nakládali množství papírových krabic, lahví a
nápojových plechovek, několik křesel a sofa, pět praček, čtyři ledničky a osm televizorů. Když jsem
pomáhal naložit ten osmý televizor, napadlo mě, že mnozí zákazníci elektroprodejny by jistě uvítali
rozšíření služeb svého prodejce; kdyby totiž ten kromě doručení nového spotřebiče odvezl starý
spotřebič do sběrného dvoru. Myslím, že pak by černých skládek ve městě ubylo nejméně o
polovinu. U jednoho krytého a zamčeného popelnicoviště na sídlišti Máj stál výstižný nápis majitele,
že odpadky, které do popelnic nepatří, např. televizory, přijme bezplatně a bez prokázání totožnosti a
trvalého bydliště sběrný dvůr, který je vzdálen cca 400 metrů. V té chvíli mě napadlo, že napíši tento
článek.
Za prvé bych touto cestou chtěl vyslovit poděkování a obdiv zaměstnancům FCC za jejich
obětavou práci, která během jarního covidového období byla ztížena nejen novými opatřeními proti
šíření nemoci, ale především obrovským nárůstem objemu odpadků, a za druhé bych chtěl apelovat
na obyvatele našeho města, aby, pokud je to v jejich silách, nakládali s odpadem hospodárně,
využívali sběrné dvory a nezneužívali služeb FCC. Protože zde platí otřepané přísloví o zametání
před vlastním prahem dvojnásob: zaměstnanci FCC mohou svou práci vykonávat sebelépe, ale když
my sami se nezlepšíme, když věci, které nepaří do odpadových nádob neodvezeme do sběrného
dvoru, počkáme s vynesením odpadu, když jsou nádoby přeplněné, když odpadky budeme vyhazovat
do košů a popelnic a nikoli na zem a když si konečně uklidíme před vlastním prahem, například v
podloubí v Krajinské ulici, kam pracovníci FCC nemohou, protože se nejedná o pozemek města, pak
může být naše jihočeská metropole čistší a uklizenější. Jedině ve spolupráci úklidové firmy a jednoho
každého obyvatele města můžeme mít Budějovice uklizené.
autor je městský zastupitel a předseda dozorčí rady FCC České Budějovice
