Postřehy z dalšího jednání Zastupitelstva Jihočeského kraje, které se uskutečnilo 17. května, nabízí člen Rady JK a předseda hnutí Občané pro Budějovice Ivo Moravec. Oproti pondělnímu jednání českobudějovických zastupitelů během čtvrtečního rokování krajských na mne splín nepadl. Nepochybně to bylo tím, že paní hejtmanka Ivana Stráská (ČSSD) řídí zastupitelstvo citlivě, opozici neponižuje a ničím se nenechá rozhodit. Diskuse sice byla
Týden, jenž nám dopřál poznat, co je skutečné jaro, nepřinesl jen slunečné události. Výběr těch, která zaznamenala masmédia, opět komentuje předseda HOPB a českobudějovický zastupitel Ivo Moravec. Týden 2. 4. – 6. 4. 2018 Jednání o vládě zřejmě zkrachovala. Hnutí ANO nepřistoupilo na podmínky ČSSD a nehodlá se vzdát ministerstev vnitra a financí. Ukazuje se, že Andrej Babiš nechce vládnout a dělit se
Hnutí Občané pro Budějovice, které je v krajském zastupitelstvu součástí uskupení PRO JIŽNÍ ČECHY, má nyní zastoupení ve vedení Jihočeského kraje. Stalo se tak zvolením předsedy HOPB Ivo Moravce do jedenáctičlenné rady kraje, které se uskutečnilo na mimořádném zasedání zastupitelů ve čtvrtek 27. 4. 2017. Ivo Moravec se stal neuvolněným radním, což znamená, že oproti uvolněným členům rady není pověřen
Některá města už řeší, jak vrátit do svých původních center život. Kromě starousedlíků je totiž opouštějí i obchodníci, kteří se stahují do velkých obchodních středisek. Například v Hradci Králové radnice nabízí živnostníkům své prostory v centru za nájem až o 60 procent nižší. Zcela opačný postup ovšem zvolila českobudějovická radnice. Ta pro letošek ohlásila zvýšení poplatku za provozování předzahrádek
Nesouhlasím a pro rozpočet jsem nehlasoval. Chceme-li budovat konkurenceschopné a lepší Budějovice, musíme vytvářet podmínky pro bydlení a podnikání. Přívětivé město musí mít kvalitní infrastrukturu, soustředit se na energetické úspory, využít svůj historický potenciál a pečovat o vzhled města jako celku, tedy i o kulturní stavby. Proč například vedení rezignovalo na zvelebování Domu umění, který šíří dobré jméno města daleko za jeho
Už v minulém volebním období se hnutí Občané pro Budějovice zasazovalo za využití potenciálu Vltavy a Malše pro rozvoj města. Záměr navazuje na splavnění jihočeské části Vltavy, jehož realizaci odstartovalo Ředitelství vodních cest v roce 2006 a nyní vstoupila do závěrečné fáze stavbou poslední plavební komory na starém jezu v Hněvkovicích u Týna nad Vltavou. Znamená to, že do roka by
O tom, že rozhodné slovo NE se může stát podporou podnikatelů tak, jak prosazuje hnutí Občané pro Budějovice, podalo důkaz současné vedení českobudějovické radnice. „Na radě města jsme se shodli na tom, že letos nepodpoříme možnost zvýšit nájemné za městské nebytové prostory, které užívají živnostníci pro své podnikání. Pádným důvodem bylo to, že v současné ekonomické situaci by zvýšení provozních nákladů mohlo jejich podnikání značně zkomplikovat,“ zdůraznil českobudějovický primátor Juraj Thoma.
Přestože aktuální srovnávací výzkum Město a byznys zařadil České Budějovice do druhé poloviny mezi sedmnácti sledovanými jihočeskými městy, nelze stávající samosprávě upřít podporu takových aktivit, které se odrážejí v rozvoji podnikání a snižování nezaměstnanosti.
Podle Michala Kaderky, analytika agentury Datank, která zpracovala srovnávací výzkum, je v Budějovicích nejvíce rozvinuté podnikatelské prostředí, celkové skóre města ale kazí především výše průměrných mezd a vysoké ceny. „Co se týče přístupu veřejné správy k podnikatelům, nejsou na tom Budějovice špatně, citelně ale pokulhávají například v kapacitách mateřských škol. To je však problém všech velkých měst. Neobvykle nízká ve srovnání s jinými velkými městy je ale v případě Budějovic zadluženost, vynikají i v podpoře městské veřejné dopravy a v boji s nezaměstnaností. Za ten jim náleží dokonce dílčí uznání,“ řekl Milan Kaderka.
Slavnostní otevření nově splavněného devítikilometrového úseku Vltavy mezi Budějovicemi a Hlubokou, jež v sobotu 11. června přilákalo do vodáckého centra v Českém Vrbném stovky diváků, završilo první kapitolu dokončování vltavské vodní cesty, která se začala psát v září 2008. Zajištění plavení hloubky v řečišti, stavby koncového přístaviště Lannova loděnice a ochranného přístavu v Českém Vrbném, modernizace tamějšího jezu a vybudování plavební komory, to vše přišlo na zhruba 800 milionů korun. Kromě nadšených slov o tom, že Budějovice se staly i městem přístavním, zaznívají také hlasy o zbytečném vyhazování peněz.
„Splavnění Vltavy, jehož nositelem je Ředitelství vodních cest ČR, je státní investicí, což si, bohužel, stále mnozí neuvědomují. Ve svém počátku tedy město stálo před rozhodnutím, zda tento projekt podpoří jen zcela dílčí finanční spoluúčastí a přispěje tak k tomu, aby do našeho regionu přišly stovky milionů státních a především evropských peníz na znovuoživení vltavské vodní cesty, která má zejména na jihu Čech svou bohatou tradici. Důležitou roli i to, že práce na splavnění Vltavy se odehrávaly ruku v ruce s úpravami říčního koryta, realizovanými v režii Povodí Vltavy v rámci nezbytné ochrany našeho města před povodněmi,“ zdůraznil českobudějovický primátor Juraj Thoma.