Archiv

Starší články

Mladí Budějčáci se zajímají o dění ve městě

Nový fenomén naznačilo poslední zasedání Zastupitelstva města České Budějovice (18.9.2017). Možnost říct svůj názor na dění kolem nás a předložit návrh toho, co by bylo třeba zlepšit, začali využívat mladí obyvatelé města. Ze sedmi diskutujících v rámci bodu „Vystoupení občanů“ bylo pět těch, které nedělí dlouhý čas od dovršení plnoletosti. „Účast veřejnosti na rozhodování o našem městě vnímá naše...

Koňka, díl 10.: Kde se koňkou svézt a co si přečíst?

Kde se koňkou svézt? V Rakousku. Bývalá stanice Kerschbaum (ve které se původně pro cestě Budějovice – Linz podával oběd) byla postupně obnovena spolkem Freunde de Pferdeeisenbahn. V areálu se nachází muzeum, archiv a kanceláře spolku a obnovený asi 450 metrový úsek dráhy, na kterém jezdí repliky původních vozů. Přístupno veřejnosti – muzeum, restaurace, jízdy květen až říjen v nedě...

Koňka, díl 9.: Kde najít koňku v Budějovicích?

Strážní domek 1, někdejší nádraží, Mánesova 10 V domku České Budějovice 1, z roku 1828, či strážního domku „Budějovice stanice“, který spravuje Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích je instalována a přístupná stálá expozice o koněspřežce. Domek stál původně v prostoru nádraží, které leželo mimo vlastní město – v ploše dnešního parkoviště u supermarketů na Mánesově ...

Koňka, díl 8.: Otcové koněspřežky

František Josef rytíř Gerstner (1756 Chomutov – 1832 Mladějov) Po studiích na gymnáziu v Chomutově studoval od 1772 matematiku a filozofii na univerzitě v Praze. V roce 1779 dosáhl titul inženýra a 1781 se přestěhoval do Vídně, kde se věnoval studiu astronomie a medicíny. V roce 1789 byl jmenován řádným profesorem vyšší matematiky na univerzitě v Praze. 1806 se rozhodující...

Koňka, díl 7.: Od koní k páře

Na počátku 50. let 19. století požádala společnost o schválení parního provozu. Uděleno jí bylo dne 5. srpna 1854 a v létě téhož roku proběhly i první zkušební jízdy parní lokomotivy na budějovické trati.  Ty ale nedopadly dobře. Ukázala se řada technických problémů způsobených dílem „úsporným“ stavěním M. Schönerera, dílem konstrukčními nedostatky původního konceptu Gerstnerova. Výslede...

Koňka, díl 6.: Co a jak se převáželo

Primárně byl projekt určen pouze pro nákladní dopravu a vůbec nepočítal s přepravou osob. O povolení k osobní dopravě zažádala společnost až v roce 1834 a obdržela jej 1836. Těžiště nákladní dopravy představovala sůl a uhlí. Náklad se převážel nákladními vlaky, provoz kterých se řídil jízdními řády. Vyjížděly přibližně v osmihodinových intervalech. Potahy a zápřah byly různé po...

Koňka, díl 5.: Drážní zaměstnanci

Při stavbě koněspřežné železnice byla většina dělníků zaměstnána jako nádeníci. Jejich denní plat byl v různých letech různý a pohyboval se od 30 do 90 krejcarů. V nejvyšším nasazení pracovalo na stavbě až 6000 lidí. Vedoucí stavby si při výstavbě přišel na 8 zlatých, inženýři na 1 – 2 zlaté denně. Po zahájení provozu nabírala železnice stále zaměstnance. V administrativě to bylo na...

Koňka, díl 4.: Jak to fungovalo?

Trasa koněspřežné železnice z Budějovic do Lince měla délku 128,8 km. Podél tratě bylo postaveno 52 strážných domků, 5 přepřažných stanic, 6 mezistanic a 14 výhyben. Součástí stanic byly i další objekty potřebné pro údržbu trati a péči o koně. Vedla přes stanice Budějovice, Holkov, Bujanov, Kerschbaum, Lest, Oberndorf, Urfahr a Linz/Donaulände. Trať byla jednokolejná s rozchodem kolejí 1...

Koňka, díl 3.: První vlak

V témže roce však, na třetí výročí udělení privilegia (7. září 1827) vyjel ve tři hodiny odpoledne první zkušební vlak z Trojan u Dolního Dvořiště směrem na Budějovice. Vlak přenocoval v Holkově a další den ráno v 9 hodin dorazil do Českých Budějovic na nádraží, které bylo mezi dnešní Mánesovou a ulicí B. Němcové (v místech kolem dnešního Muzea koněspřežky). Vlak byl sestaven s...

Koňka, díl 2.: Od Gerstnera ke Gerstnerovi

Projektování předcházel návrat k myšlence průplavu mezi Vltavou a Dunajem. Oživila jej v roce 1807 Česká hydrografická společnost, která zadala zpracování studie vědeckému řediteli společnosti Františku Josefovi Gerstnerovi (1756 – 1832). Gerstner se seznámil se všemi podklady a poměry a 1808 přednesl závěry na valném shromáždění. Konstatoval, že projekt realizovatelný je, ale tech...